11 C 179/2024-15 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 tis. Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v měsíčních splátkách se splatností k 15. dni v měsíci. Žalovaná však sjednané splátky nehradila, došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení nesplacené jistiny úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Provedeným dokazováním lze mít za prokázané skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, tedy že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se jej zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 23 % ročně ve 72ti měsíčních splátkách po 386 Kč, splatných k 15. dni v měsíci. Čerpání úvěru na účet žalované pak bylo prokázáno potvrzeními , právnická osoba, . o provedených úhradách. V případě trvajícího prodlení úvěrované s úhradou dlužné splátky byla úvěrující oprávněna dle úvěrové smlouvy přistoupit k zesplatnění celého úvěru (čl. 5.4 a 5.5 úvěrové smlouvy), jak také učinila sdělením ze dne 21. 11. 2023. Opakované bezvýsledné upomínání žalované žalobkyně prokázala upomínkami ze dne 20. 6. 2023 a ze dne 5. 7. 2023.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru žalované. Bylo tak na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala skutečnosti vylučující uplatněné nároky, zejména pak splacení čerpaného úvěru (popř. jeho splacení v částce vyšší než vyplývá ze žalobních tvrzení), žalovaná však zůstala v řízení zcela nečinná a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná své závazky ve sjednaném termínu nesplnila.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšné žalované Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 4 860 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů částku 6 560Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.