11 C 47/2024-90 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 21 tis. Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 542,71 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 23,2 % ročně a spolu s poplatkem za přistoupení k pojištění ve výši 54 Kč měsíčně. Žalovaný se současně zavázal hradit poplatek za prohlášení úvěru za okamžitě splatný ve výši 300 Kč, poplatek za upomínání ve výši 600 Kč a dále poplatky za přistoupení k pojištění ve výši 54 Kč měsíčně. Jelikož však žalovaný své závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas neplnil, žalobkyně veškeré závazky žalovaného z úvěrového vztahu ke dni 22. 9. 2022 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 19 459,38 Kč, poplatku za zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč, čtyřem poplatkům za zaslání upomínek ve výši 2 400 Kč (upomínky z 30. 5. 2022, z 4. 7. 2022, z 11. 8. 2022 a z 19. 9. 2022), pěti poplatkům za přistoupení k pojištění vyúčtovaným od května do září 2022 v celkové výši 270 Kč, dále úroku z úvěru kapitalizovanému ke dni zesplatnění ve výši 1 906,54 Kč, dále úroku z prodlení kapitalizovanému ke dni 27. 2. 2023 ve výši 915,64 Kč a dále úroku z prodlení z dlužného kapitalizovaného úroku kapitalizovanému ke dni 27. 2. 2023 ve výši 132,72 Kč. Konečně se pak žalobkyně domáhala též přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a dlužného úroku od 28. 2. 2023 do zaplacení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se žádná ze stran nedostavila.Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne , datum, je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách po 542,71 Kč včetně úroku ve výši 23,2 % ročně a současně pak zaplatit poplatek za zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč, poplatek za upomínku ve výši 600 Kč a dále poplatek za přistoupení k pojištění ve výši 54 Kč měsíčně. Obdobně se podává z doloženého sazebníku. V případě prodlení žalovaného s úhradou pohledávek úvěrující byla tato oprávněna prohlásit dluh ze smlouvy za ihned splatný (čl. III, body 6, 10-11 úvěrové smlouvy). Čerpání úvěru ve výši 21 tis. Kč pak bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy strany učinily úvěrové podmínky, přičemž podle čl. 43 těchto podmínek byla žalobkyně oprávněna připisovat splatné neuhrazené úroky k jistině a tyto nadále úročit úrokem a úrokem z prodlení. K zesplatnění všech závazků žalovaného z úvěrové smlouvy došlo oznámením ze dne 24. 9. 2022, jak plyne z obsahu tohoto úkonu. Z doložené platební historie a výpisu z úvěrového účtu jsou patrné jednotlivé transakce proběhlé na úvěrovém účtu, včetně vývoje úročení a účtovaných poplatků.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru žalovanému. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru a poplatky spojené se zesplatněním, upomínáním a pojištěním. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný, a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru, sjednaným poplatkům a sjednanému úroku vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný své závazky neplnil, a proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním přistoupila k zesplatnění celé jistiny úvěru.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 217 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 6 420 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 1 537,20 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů částku 10 074,20 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.