12 C 16/2024-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Vznesený nárok odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodával právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalované byl odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] vyúčtován fakturou na částku 26 622,48 Kč, splatnou dne 24. 8. 2021, na níž žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalované byl odběr za období od [datum] do [datum] vyúčtován fakturou [variabilní symbol] na částku 26 622,48 Kč, splatnou dne 24. 8. 2021, kdy na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně prokázala, že jí byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně následně neúspěšně vyzvala žalovanou k úhradě předmětných dlužných faktur prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě těchto smluv vznikla právnímu předchůdci žalobkyně povinnost dodávat žalované elektrickou energii při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení celé účtované částky leželo na žalované, která však žádné skutečnosti v tomto směru netvrdila, a proto ani neoznačila důkazy na podporu takových tvrzení. Soud tedy vycházel ze žalobních tvrzení korespondujících s předloženými listinnými důkazy, a žalobě tak v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalované uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 065 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.