14 C 3/2024-46 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 11. 6. 2024 se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou ze zákona v první třídě dědiců zůstavitele , jméno FO, , zemřelého , datum, . K podání žaloby byla odkázána usnesením soudní komisařky ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , kdy v pozůstalostním řízení po zůstaviteli , jméno FO, došlo ke sporu mezi dědici, kdy žalobkyně neuznala důvody vydědění uvedené v listině o vydědění sepsané formou notářského zápisu ze dne , datum, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně považuje vydědění za neplatné a žalobou se domáhá určení, že je dědičkou zůstavitele v první třídě dědiců. Zůstavitel vydědil žalobkyni z důvodu, že o něj jako potomek neprojevovala opravdový zájem a v rozporu s dobrými mravy mu neposkytla potřebnou pomoc v nemoci a ve stáří. Ani jeden z těchto důvodů dle žalobkyně není dán, když opravdový zájem o žalobkyni neprojevoval zůstavitel, který byl jejím otcem, ale ji i její matku ve věku jednoho roku žalobkyně opustil, a kromě hrazení minimálního, soudem stanoveného výživného, se o žalobkyni nezajímal. Zůstavitel se nesnažil navázat s žalobkyní kontakt, ani když byla starší. Žalobkyně neměla o zůstaviteli žádné informace a on po celý její život neprojevil o ni jako o dceru žádný zájem. Nelze tedy v nezájmu žalobkyně o zůstavitele, který pramenil z dlouhodobého nezájmu zůstavitele jako rodiče o žalobkyni, spatřovat důvod vydědění. Žalobkyně neshledala jako důvodný ani druhý důvod vydědění, tedy, že svému otci neposkytla pomoc ve stáří a nemoci. Žalobkyně neměla žádné informace, že by zůstavitel potřeboval pomoc v nemoci a ve stáří, kdy zůstavitel ji o pomoc nikdy nepožádal a nedal ji ani nijak na vědomí, že by si takovou pomoc od ní přál, že by o ni stál.2. Žalované ve svém vyjádření k žalobě uvedly, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by se zůstavitel o ni nezajímal, kdy po rozchodu rodičů žalobkyně se snažil o kontakt se žalobkyní, kterému bylo bráněno její matkou. Před sňatkem s první žalovanou, tedy před rokem , rok, , se zůstavitel pokusil vztah s žalobkyní obnovit, jel do , obec, , ale nebyl úspěšný. Žalobkyně měla informace, kde zůstavitel bydlel, kdy adresa byla uvedená na složenkách, kterými hradil výživné, a tudíž mohla žalobkyně svého otce vyhledat, pokud by měla zájem. Poté, co žalobkyně zletila jí zůstavitel napsal dopis a zaslal i dopisy, které psal její matce. Zůstavitel v dopise vysvětlil, proč se nedomáhal kontaktu s žalobkyní. Žalobkyně, která byla již zletilá mohla sama projevit zájem o svého otce, což se nestalo. Ohledně špatného zdravotního stavu pak žalované uvádějí, že se o něm žalobkyně dozvěděla z rozsudku , název soudu, ze dne , datum, , když bylo rozhodováno o zvýšení výživného pro žalobkyni. Žalované mají za prokázané oba důvody vydědění a navrhly žalobu zamítnout.3. Soud provedl dokazování a to listinami – usnesení , název soudu, č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, , listinou o vydědění , spisová značka, ze dne , datum, , dopisem zůstavitele žalobkyni včetně doručenky, rozsudkem , název soudu, č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, , vyjádřením zůstavitele k návrhu na zvýšení výživného ze dne , datum, . Spisem , název soudu, sp. zn. , spisová značka, , protokolem z , datum, a rozsudkem z téhož dne ve spojení s rozsudkem , název soudu, č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, . Dále vyjádřením žalobkyně ze dne , datum, ve věci vedené u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, o snížení výživného. Dále soud provedl důkazy účastnickými výslechy žalobkyně a žalovaných.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující. V pozůstalostním řízení po , jméno FO, vedeném u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, vznikl spor o dědické právo mezi zákonným dědici a to manželkou, dcerami zůstavitele z posledního manželství na straně jedné a dcerou zůstavitele z prvního manželství. Zůstavitel listinou o vydědění sepsanou notářským zápisem ze dne , datum, dceru , Jméno zainteresované osoby 0/0, vydědil, kdy jako důvod vydědění uvedl, že o něj jako potomek neprojevovala opravdový zájem, ač on platí výživné a také mu neposkytla žádnou pomoc v nemoci a nenavštívila ho. Vyděděná dcera s důvody vydědění nesouhlasila, podle ní nebyly naplněné, respektive zájem neprojevoval její otec o ní, kdy v době, kdy jí byl rok ji opustil, nadále se o ni nezajímal, nekontaktoval ji a kromě plateb soudem stanoveného výživného jako rodič v jejím životě nevystupoval. Usnesením ze dne , datum, odkázala notářka vyděděnou dědičku k podání žaloby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení, tedy od , datum, . Žaloba byla podána 11. 6. 2024, ve stanovené lhůtě.5. Z rozsudků a vyjádření účastníků v rámci řízení o výživném, která se mezi zůstavitelem a žalobkyní v pozici jeho dcery vedla, bylo zjištěno, že výživné pro žalobkyni bylo stanoveno rozsudkem , název soudu, ze dne , datum, č.j. , číslo jednací, na částku 300 Kčs. Další návrh na zvýšení výživného byl podán až v roce , rok, , tedy když byla žalobkyně již zletilá a studovala vysokou školu. Zvýšené výživné bylo žádáno tři roky zpětně. Návrhu bylo částečně vyhověno a rozhodnutí potvrdil i , název soudu, rozsudkem č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, . Následně zůstavitel napsal své dceři dopis, který byl žalovanými předložen (podán na poštu , datum, ), který je reakcí na proběhlý soudní spor. Dopis adresovaný žalobkyni nelze však rozhodně vykládat jako nabídku otce svému dítěti na vytvoření dosud neexistujícího vztahu, naopak je svojí podstatou výčitkou, že žalobkyně žádala po 16 letech vyšší výživné. Zůstavitel svoji dceru oslovuje nikoliv jménem, ale slovy „Vážená studentko!“ a hned v první větě uvádí, že za vším po skončeném soudu dopisem dělá definitivní tečku. Celý dopis je plný výčitek ohledně chování matky žalobkyně v době po rozvodu jejích rodičů, toho, že je žádáno o vyšší výživné a ještě zpětně. Pak zůstavitel popisuje, jak mu matka žalobkyně bránila ve styku s dcerou, on se následně o kontakty nesnažil. Konec dopisu je opět výčitka, že bylo žádáno výživné zpětně, s tím, že zůstavitel to považoval za podlost a přál žalobkyni, aby se jí její, z jeho pohledu podlé jednání, v budoucnu vrátilo i s úroky. Mezi účastníky následoval spor u , název soudu, pod sp. zn. , spisová značka, o snížení výživného, které bylo sníženo rozhodnutím ze dne , datum, z částky 500 Kč na částku 400 Kč. Pak zůstavitel v témže roce podal další návrh vedený u téhož soudu pod sp. zn. , spisová značka, na další snížení výživného dcery. Na tento návrh pak žalobkyně reagovala vyjádřením ze dne , datum, , kdy žádala žalobu o snížení výživného zamítnout a naopak výživné zvýšit. Po soudech o výživné pak zůstavitel sepsal u notáře listinu o vydědění. Nebylo prokázáno, že by mezi zůstavitelem a žalobkyní docházelo ke kontaktům i mimo shora uvedená soudní jednání.6. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že ona, po rozvodu rodičů, se svým otcem nikdy v kontaktu nebyla. Neznala ho, nevěděla, kdo je jejím otcem. Jako dítěti jí nebylo jasné, proč se o ni otec nezajímá, připadala si zbytečná, měla pocit, že s ní musí být něco špatně, pokud její otec odešel a nezajímá se o ni. V době, kdy chodila na základní školu za ní přijel otcovský dědeček, ale její otec ji nikdy nekontaktoval, a to až do doby, kdy studovala na vysoké škole. V té době žádal její matku o potvrzení o studiu. Žalobkyně byla v kontaktu s otcovským dědečkem a sestrou otce, otce nekontaktovala, on ji také ne. Dopis, který její otec psal v roce , rok, dostala v originále. Dopisy k němu přiložené, které otec posílal v minulosti její matce nečetla, neboť již samotný dopis na ni působil velmi agresivně, kdy otec si přes ni vyřizoval účty s její matkou. Po jeho přečtení se cítila nechtěná. Otec ji o pomoc nikdy nepožádal, nesdělil jí, že je v nouzi a pomoc potřebuje. Že byl její otec nemocen se dozvěděla v řízení o snížení výživného a ona souhlasila se snížením. Po soudních sporech o výživném se její otec nepokusil o žádný kontakt s ní. Tedy po celý její život zájem z jeho strany o její osobu nebyl, neposílal ani přání či dárky k narozeninám, Vánocům či svátku. Kde otec bydlel přesně nevěděla, složenky s výživným chodily z různých adres od , město, , , město, až po , město, .7. Z účastnického výslechu , Jméno zainteresované osoby 2/0, bylo zjištěno, že byla manželkou zůstavitele, seznámili se v roce , rok, . V počátku vztahu jezdili za příbuznou do , obec, cestou přes vesnici, kde bydlela žalovaná s matkou. Zvonili v bydlišti žalobkyně, nikdo neotevřel. V místní restauraci se dozvěděli, že zůstavitel měl zemřít, což on považoval za křivdu a nesl to těžce. Za rok po seznámení uzavřel zůstavitel s žalovanou manželství, a přestože jezdili dál přes , obec, a snažili se získat v rodině informace o dceři zůstavitele, moc jich neměli. Zůstavitel si stěžoval, že byl rodinou podveden, svatba s matkou žalobkyně byla dohodnutá a jeho manželka ho s dcerou nenásledovala do , město, , kde měl mít byt a práci. Žalovaná uváděla, že když se její manžel rozčílil, tak p