14 C 4/2023-36 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou ze dne 16. 11. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že je oprávněnou dědičkou ze závěti v pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém , datum, . Žalobou žádala uložit povinnost žalované notářce, aby k ní, jako závětní dědičce přihlížela. Žalobu odůvodnila tím, že je bývalou manželkou zůstavitele. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem , státní instituce, č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Zůstavitel sepsal závěť formou notářského zápisu u , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky v , obec, pod , spisová značka, . V závěti povolal jako jedinou dědičku svoji manželku , jméno FO, , tedy žalobkyni. Žalovaná, která byla jako soudní komisařka pověřena projednáním dědictví po zůstaviteli, poučila žalobkyni, že nesplňuje podmínku stanovenou v závěti, kdy již není a nebyla ke dni smrti, manželkou zůstavitele. Žalovaná s tímto závěrem nesouhlasila a trvala si na tom, že je nadále dědičkou ze závěti. Ve zbytku žaloby žalobkyně polemizuje nad skutečností, nakolik je slovo manželka uvedené v závěti u její osoby rozhodující pro možnost dědit podle této závěti.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila a uvedla, že pověřený soudní komisař nejedná svým jménem, ale je pověřen soudem k provádění úkonů soudu prvního stupně. Proti soudnímu komisaři se nelze podanou žalobou domáhat požadovaného rozhodnutí v projednávaném pozůstalostním řízení. Navrhla žalobu zamítnout.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, kdy usnesením , státní instituce, č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, byla soudní komisařka notářka , Jméno zainteresované osoby, pověřena k provedené úkonů v pozůstalostním řízení po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelém , datum, , vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Z rozsudku , státní instituce, č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, bylo zjištěno, že manželství žalobkyně a jejího manžela (zůstavitel) bylo rozvedeno. Z notářského zápisu sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v , obec, pod sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že zůstavitel sepsal závěť a listinu o vydědění, kdy změnil původní závěť a listinu o vydědění z , datum, a nově ustanovil jako jedinou dědičku svoji manželku , jméno FO, (žalobkyni). Zároveň vydědil svého syna , jméno FO, a nově vydědil i syna , jméno FO, . Z úmrtního listu bylo zjištěno, že zůstavitel zemřel , datum, v , adresa, Z protokolu ze dne , datum, sepsaného v pozůstalostním řízení u soudní komisařky bylo zjištěno, že žalobkyně byla notářkou poučena, že nesplňuje podmínku závěti, kdy ke dni úmrtí již nebyla manželkou zůstavitele, a tedy nemůže dle závěti dědit. Z usnesení č. j. , číslo jednací, ze dne , datum, bylo zjištěno, že pověřená soudní komisařka rozhodla, že v pozůstalostním řízení po zůstaviteli , jméno FO, bude nadále jednáno pouze s , jméno FO, a , jméno FO, a účast , jméno FO, se v řízení ukončuje. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně, jako účastnice pozůstalostního řízení, odvolání.4. Podle § 168 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) Soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.5. Podle § 170 odst. 1 z.ř.s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.6. Podle § 80 zákona 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Soud zamítl žalobu podanou dne 16. 11. 2023 neboť žalobkyně žalovala notářku, která je pověřenou soudní komisařkou a domáhala se uložení povinnosti notářce, aby s ní nadále v pozůstalostním řízení jednala jako se závětní dědičkou. Nelze však žalovat notáře, který je pověřeným soudním komisařem, aby nějak činil a nějak rozhodoval v projednávaném pozůstalostním řízení. Notář je pověřen k úkonům soudu prvního stupně a řídí se jen platným právem. Nelze mu žalobou nařídit, s jakým okruhem účastníků má jednat, a jak má posoudit skutečnosti zjištěné v pozůstalostním řízení. Tedy žaloba byla chybně podána proti soudní komisařce.8. Pokud má žalobkyně za to, že je závětní dědičkou a nesouhlasí se závěrem soudní komisařky, který je zachycen v usnesení č.j. , číslo jednací, ze dne , datum, , pak má proti tomuto usnesení opravný prostředek, kterým je odvolání. Žalobkyně odvolání podala a bude o něm rozhodovat odvolací soud. Řádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudního komisaře je jedinou možností, jak rozhodnutí změnit a nelze se změny domáhat určovací žalobou.9. Navíc žalobkyně podala žalobu jako určovací, kdy žádala určení, že je závětní dědičkou, ale ani po poučení daném soudem neprokázala naléhavý právní zájem na tomto určení, jak to vyžaduje § 80 o.s.ř.10. Tedy stručně shrnuto poučení, které se žalobkyni dostalo od soudu písemně společně s předvolání dne 16. 2. 2024 a poté znovu před zahájením jednání ve věci samé. Nelze žalovat notáře a uložit mu, aby nějak posoudil skutečnosti zjištěné v průběhu pozůstalostního řízení. Žalobkyně se musí svého požadavku na určení, že je závětní dědickou, domáhat ve vedeném pozůstalostním řízení po bývalém manželovi. V tomto řízení se odvoláním bránit proti vydanému usnesení, kterým notářka ukončila její účast. Pokud bude úspěšná a odvolací soud jejímu odvolání vyhoví, pak s ní nadále bude jednáno. Pokud následně dojde ke sporu mezi ní a dalšími případnými dědici, kteří závěť neuznají, pak může dojít ke sporu o dědické právo, jak to předpokládá § 168 a následující z.ř.s. Dědic s nejslabším právem bude odkázán na podání žaloby a zároveň bude poučen, koho a v jaké lhůtě může žalovat. Až na základě takto podané žaloby začíná spor o dědické právo, který je řešen soudem ve sporném civilním řízení. Soud tedy žalobu podanou dne 16. 11. 2023 jako zcela nedůvodnou zamítl.11. O nákladech řízení soud rozhodl, dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, ale žádné náklady řízení nežádala a proto soud neuložil žalobkyni, která neměla ve věci úspěch, náklady řízení uhradit.