15 C 336/2023-30 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 14. srpna 2023, na zaplacení 31 238 Kč, představující nevrácenou zápůjčku 19 900 Kč, smluvní pokutu 6 487 Kč, poplatek 4 851 Kč a náklady 2 500 Kč (zřejmě náhradu těchto nákladů) spojené s uplatněním pohledávky. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení podle výroku I. a II. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému 19 900 Kč zasláním na bankovní účet. Žalovaný se měl zavázat za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 4 851 Kč. Zápůjčka a poplatek byly splatné dne 16. září 2022. Žalovaný však nezaplatil nic. Žalobkyně dále podrobně popsala průběh sjednání smlouvy. Ohledně nákladů žalobkyně uvedla odkaz na čl. 2.3 smlouvy a datum odeslání písemných výzev, a to 23. září, 30. září, 7. října, 16. října a 31. října 2022. Ke smluvní pokutě, počítané jako pomět 0,1 % denně ze zápůjčky od 17. září 2022 do 9. srpna 2023, žalobkyně uvedla odkaz na čl. 2.3 smlouvy.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil ani k jednou z jednání před soudem, nařízených na dny 13. března a 7. října tr., když pouze neúčast žalující strany byla vždy předem omluvena.Podle žalobkyně nebyla smlouva účastníků žalovaným nepodepsána. Protože žalobkyně neoznačila žádný důkaz, jímž by prokázala uváděný způsob kontraktace, nezjistil soud sjednání uváděné smlouvy. Pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) proto soud výrokem II. zamítl žalobu na zaplacení poplatku a smluvní pokuty.Ze sdělení banky soud zjistil, že žalobkyně převedla žalovanému na jeho bankovní účet uváděnou částku 19,9 tis. Kč. Protože nebyly zjištěny skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit právní důvod tohoto převodu, je žalovaný podle § 2991 zákona č. 89/212 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) povinen žalobkyni toto obohacení na její výzvu podle § 1958 OZ vydat.Soud zjistil doručení výzvy k placení žalovanému (§ 570 a násl. OZ) teprve u předžalobní výzvy dne 26. června 2023 se stanovením lhůty pro zaplacení do 3 dnů. Ta byla žalovanému doručena (podle zákonné domněnky; § 573 OZ) dne 1. července 2023. Lhůta pro zaplacení (vydání) tedy uplynula marně 4. července 2023 (§ 1958 odst. 2 OZ) a teprve od 5. července 2023 se tak žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu.Vzhledem k tomu soud výrokem I. vyhověl žalobě na zaplacení 19 900 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 5. července 2023 do zaplacení, když povinnost k placení tohoto úrokového příslušenství tíží žalovaného podle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Ve zbytku úroku z prodlení před prodlením až do splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení a poté z nedůvodně žalované jistiny byla žaloba zamítnuta výrokem II. také pro neunesení důkazního břemene (ohledně dřívějšího doručení výzev k placení a povinnosti platit zbytek jistiny).O náhradě nákladů soud rozhodl výrokem III. v souladu s § 142 odst. 2 OSŘ, podle kritéria poměru procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k 19 900 Kč s dalším úrokovým příslušenstvím, které ke dni vyhlášení rozsudku dosáhlo 3 763,82 Kč, tedy v součtu 23 663,82 Kč a žalovaný ve vztahu k 13 838 Kč s dalším úrokovým příslušenstvím, které ke dni vyhlášení rozsudku dosáhlo 3 877,45 Kč, tedy v součtu 17 715,45 Kč. Míra procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěného peněžitého předmětu řízení činila 57 % a míra procesního úspěchu žalovaného 43 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru 14 %.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady na: Soudní poplatek v částce 1 250 Kč; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis výzvy k plnění a 3. sepis žaloby; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) po 300 Kč podle § 14b odst. 1; tedy v celkové výši 900 Kč; Provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné první tři úkony právní služby, a to podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými v rozhodnutích Nejvyššího soudu, například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (dostupné na www.nsoud.cz) ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč; tedy celkem 300 Kč.Celkem se jedná o základ 2 450 Kč, z nějž je žalovaný povinen žalobkyni nahradit část 343 Kč (~15 %). O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.