15 C 348/2023-35 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. srpna 2023 na zaplacení 17 308 Kč, představující nevrácenou zápůjčku 10 000 Kč, nezaplacený poplatek 3 250 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 058 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 2 500 Kč, představující účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) a úroku z prodlení podle výroků I. a II. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému 10 tis. Kč zasláním na bankovní účet. Žalovaný se měl zavázat za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 3 250 Kč. Zápůjčka a poplatek byly splatné dne 19. května 2022. Žalovaný podle žalobkyně zápůjčku nevrátil v celé výši, když uhradil 532 Kč, započítané žalobkyní na smluvní pokutu. Žalobkyně dále popsala průběh sjednání smlouvy. K tomu mělo dojít dálkově prostřednictvím webové stránky žalobkyně a vepsáním PINu, který byl předtím odeslán na telefonní číslo žalované. Tento PIN byl podle žalobkyně prostým elektronickým podpisem žalovaného. K účelně vynaloženým nákladům dále žalobkyně uvedla odkaz na čl. 2.3 smlouvy a datum odeslání písemných výzev, a to 926. května, 2. června, 9. června, 18. června a 3. července 2022. Ke smluvní pokutě žalobkyně uvedla odkaz na čl. 2.3 smlouvy, kdy tato činila 0,10 % denně ze zápůjčky od 20. května 2022 do 22. srpna 2023.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupkyně se nedostavil k jednání před soudem, nařízenému na den 28. srpna tr., když pouze neúčast žalující strany byla předem omluvena.Protože žalovaný neuznal žalovaný nárok, neučinil nesporným skutková tvrzení žalobkyně, ani nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a protože elektronický platební rozkaz, jímž bylo původně žalobě zdejším soudem vyhověno, byl jako nepravomocný zrušen usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo nezbytné prokázat skutečnosti, tvrzené žalobkyní. Ustanovení § 79 odst. 1 a § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“), totiž ukládá účastníkům povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud nemůže před právním hodnocením vycházet jen ze skutkových tvrzení jednoho z účastníků občanského soudního řízení, pokud k tomu nejsou splněny zvláštní zákonem předepsané podmínky.Ani po dokazování soud nezjistil sjednání smlouvy účastníků. Písemné vyhotovení nebylo podepsáno žalovaným a žádný z označených důkazů neumožnil přijmout závěr o souhlasu žalovaného s uvedeným obsahem smlouvy ve smyslu § 565 a násl. zákona č. 89/212 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a v souladu s § 120 odst. 3 věta druhá OSŘ. Pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle § 120 odst. 1 OSŘ, proto soud výrokem II. zamítnul žalobu na placení poplatku, smluvní pokuty a náhrady hmotněprávních nákladů pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle § 120 odst. 1 OSŘ a také ohledně úroku z prodlení z poplatku pro nedůvodnost, když nebylo zjištěno prodlení žalovaného s placením této „jistiny“ ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ.Soud ovšem zjistil, že žalovanému na jeho bankovní účet byla převedena částka 10 tis. Kč podle tvrzení žalobkyně. Protože nebyl zjištěn žádný právní důvodu, pro který by se žalovanému mělo dostat takového obohacení, je žalovaný podle 2991 a násl. OZ povinen vrátit (vydat) žalobkyni to, co takto získal.Výzva k vrácení byla soudem zjištěna nejdříve v dopise ze dne 3. dubna 2023, který byl ve stejný den předán k poštovní přepravě. Domněnka doručení žalovanému tedy podle § 573 OZ nastala dne 6. dubna 2023 a povinnost žalovaného zaplatit podle § 1958 odst. 2 OZ nejpozději 7. dubna 2023. Do prodlení s placením peněžitého dluhu se tedy žalovaný ohledně vydání bezdůvodného obohacení dostal teprve od 8. dubna 2023. Výrokem I. proto soud vyhověl žalobě na zaplacení - vydání obohacení, ovšem jen v částce 9 468 Kč, neboť podle žalobkyně jí žalovaný již (bez jiného právního důvodu) zaplatil 532 Kč, s úrokem z prodlení z této částky od 8. dubna 2023. Ve zbytku žalované částky 10 tis. Kč a zbylého úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta výrokem II. pro nedůvodnost.Výrokem III. soud nepřiznal právo na náhradu nákladů žádnému z účastníků, neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému (z 55 %) žádné náklady nevznikly.