16 C 76/2024-22 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 20. 4. 2022 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 49 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných 72měsíčních splátkách ve výši 890,56 Kč, a to počínaje dnem 18. 5. 2022, přičemž měsíční splátka sestávala z platby jistiny, úroku a poplatků vyplývajících ze Sazebníku poplatků, jež je nedílnou součástí smlouvy. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 9,30 % ročně. Žalovaný čerpal peněžní prostředky dne 20. 4. 2022, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného, své povinnosti však nedostál, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou a odst. 13 a 14 Produktových podmínek, jež jsou rovněž součástí smlouvy, prohlásila úvěr dopisem ze dne 23. 6. 2023 za okamžitě splatný v celé výši. Nárok žalobkyně sestává z dlužné jistiny ve výši 44 231,81 Kč, smluvních poplatků ve výši 900 Kč, smluvního úroku v kapitalizované podobě ve výši 1 771,11 Kč, když se jedná o výsledný nezaplacený úrok, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách za dobu od 20. 4. 2022 do 23. 6. 2023, dále z úroku z prodlení, a to v kapitalizované podobě ve výši 2 806,95 Kč za dobu od 24. 6. 2023 do 30. 11. 2023 a v běžící podobě od 1. 12. 2023 do zaplacení. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní výzvu dlužnou částku nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o úvěru, expres půjčka, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 20. 4. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 49 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr 72 měsíčními splátkami po 890,56 Kč, počínaje dnem 18. 5. 2022. Z článku III. předmětné smlouvy vyplývá, že peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč budou poskytnuty na ve smlouvě specifikovaný úvěrový účet žalovaného. Z předmětné smlouvy dále vyplývá, že úrok sjednaného úvěru odpovídá sazbě 9,3 % ročně a RPSN odpovídá sazbě 9,7 %. Ze smlouvy rovněž vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Nedílnou součástí smlouvy jsou Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky shora uvedené společnosti, jimiž byly smluvní strany vázány. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vyplývá čerpání úvěru ve výši 49 000 Kč, a to dne 20. 4. 2022, a dále způsob splácení úvěru ze strany žalovaného. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 6. 2023 vyplývá, že žalobkyně pro opakované porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného prohlásila úvěr ke dni 23. 6. 2023 za okamžitě splatný. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 47 024,65 Kč a sestávala z nesplacené jistiny úvěru, smluvního úroku, dlužných poplatků a úroku z prodlení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 1. 12. 2023, která byla žalovanému zaslána dle podacího archu téhož dne.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o.z. Na základě předmětné úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 9,3 % ročně a poplatky v pravidelných 72měsíčních splátkách po 890,56 Kč. Soud má za prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, neplnil však svou povinnost jej řádně a včas splácet. Žalobkyně proto v souladu s článkem III. odst. 10 a 11 smlouvy prohlásila úvěr ke dni 23. 6. 2023 za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ani přes výzvu žalobkyně na svém dluhu ničeho neuhradil. Protože shora uvedenými důkazy byla prokázána oprávněnost nároků žalobkyně, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, tedy co do dlužné jistiny úvěru ve výši 44 231,81 Kč, úroků v kapitalizované podobě ve výši 1 771,11 za dobu od 20. 4. 2022 do 23. 6. 2023 i dlužných poplatků za upomínání v souhrnné výši 900 Kč, jež mají rovněž oporu v uzavřené smlouvě. Soud shledal důvodným i nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení, když toto právo žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o.z. pro prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v kapitalizované podobě ve výši 2 806,95 Kč za období od 24. 6. 2023 do 30. 11. 2023 a dále v běžící podobě od 1. 12. 2023 do zaplacení, když výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 984 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 806 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně.