17 C 384/2024-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, s oprávněním tento čerpat prostřednictvím kreditní karty, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který byl sjednán ve výši 110 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala částku 196 478 Kč, uhradila pak částku 99 758,57 Kč, která byla započtena na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaná následně nesplácela řádně a včas, byla jí proto zaslána výzva k úhradě s upozorněním na následky nezaplacení, žalovaná i přes to ničeho neuhradila, žalobkyně proto úvěr ke dni 24. 4. 2024 zesplatnila. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 109 584,84 Kč, poplatků 195 Kč, nákladů za vymáhání v částce 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalované příslušenství, které tvoří kapitalizované úroky z úvěru z částky 109 584,84 Kč za období od 25. 4. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 26,28 % ročně vypočtené v částce 14 926,39 Kč a dále úrok z částky 109 584,84 Kč ve výši 14,75 % ročně od 30. 7. 2024 do zaplacení, rovněž požadovala přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 111 379,84 Kč ve výši 14,75 % ročně ode dne 9. 5. 2024 do 29. 7. 2024 vypočteného v částce 3 682,22 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 111 379,84 Kč ve výši 14,75 % ročně od 30. 7. 2024 do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes písemnou předžalobní upomínku žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.3. Soud má z žalobkyní doložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, úvěrovou smlouvu o čerpání bezúčelového revolvingového úvěru, který žalovaná čerpala prostřednictvím vydané kreditní karty, úvěrový rámec strany sjednaly ve výši 110 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v minimálních splátkách ve výši 4 % dlužné částky, a to spolu s úroky sjednanými ve smlouvě ve výši 26,28 % ročně. Z úvěrových podmínek a sazebníku poplatků, se kterými byla žalovaná řádně seznámena při uzavírání smlouvy, je zřejmé, že žalobkyně také byla oprávněna domáhat se po žalované úhrady částky 300 Kč za účelně vynaložený náklad (výzvy, za zaměstnanecký aparát, tel. služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobkyně) za měsíc vymáhání, žalobkyně tento nárokovala ve výši 600 Kč za 2 měsíce. Dále byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky požadovat po žalované smluvní pokutu vždy ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou splátky opakovaně, proto byla smluvní pokuta nárokována 2x, v každém jednotlivém případě po 500 Kč. Vzhledem k tomu, že k úhradě úvěru nedošlo stran žalované ani přes upomínky žalobkyně, žalobkyně ke dni 24. 4. 2024 úvěr zesplatnila. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě ze dne 14. 5. 2024, jejíž odeslání dotvrzuje potvrzený arch poštovního doručovatele ze dne 15. 5. 2024. Pokud žalobkyně specifikovala svůj nárok tak, jak uvedeno v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, pak soud, s přihlédnutím k břemenu tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemenu důkaznímu dle § 120 odst. 1 OSŘ, které leželo na žalované, která však žádné skutečnosti netvrdila, ani neoznačila důkazy na podporu tvrzení, že dluh nevznikl případně že částky žalobkyní nárokované uhradila; vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy. O věrohodnosti doložených důkazů soud neměl pochybnosti.4. Smluvní vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované úvěr a žalovaná byla povinna fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně smluvního úroku, úroku z prodlení v zákonné výši, požadovaného v souladu s ust. § 1970 OZ a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty vyplývá ze samotné smlouvy o úvěru a odpovídá ustanovení § 2048 OZ, stejně jako vyplývá ze smlouvy povinnost žalované k úhradě nákladů spojených s vymáháním plnění, která byla soudem posouzena dle § 513 OZ a shledána jako přiměřená. Žalovaná svým povinnostem nedostála, proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.5. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí dle ust. § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 4 456 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle ust. § 7 a § 11 AT po 5 580 Kč v celkové výši 16 740 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobce proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.