8 C 47/2024-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částek a příslušenství, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku, a to jako dvou samostatných nároků. Ve vztahu k prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným, odebíral žalovaný elektřinu na odběrném místě , adresa, , , adresa, . Žalovanému byl odběr za období od 30. 10. 2020 do 8. 9. 2021 vyúčtován fakturou č. , hodnota, na částku 14 031,51 Kč (kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 5 320 Kč činí dluh 8 711,51 Kč), splatnou dne 13. 10. 2021. Žalovaný částku neuhradil. Ve vztahu k druhému nároku žalobkyně uvedla, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným, odebíral žalovaný zemní plyn na odběrném místě , adresa, , , adresa, . Žalovanému byl odběr za období od 31. 10. 2020 do 19. 9. 2021 vyúčtován fakturou č. , hodnota, na částku 16 956,44 Kč (kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 11 200 Kč činí dluh 5 756,44 Kč), splatnou dne 11. 10. 2021. Žalovaný částku neuhradil. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinností ke dni 26. 10. 2023, což bylo žalovanému písemně oznámeno spolu s předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z důkazů provedených při jednání soudu byl prokázán následující skutkový stav. Na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným, odebíral žalovaný elektřinu na odběrném místě , adresa, , , adresa, . Žalovanému byl odběr za období od 30. 10. 2020 do 8. 9. 2021 vyúčtován fakturou č. , číslo, na částku 14 031,51 Kč (kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 5 320 Kč činí dluh 8 711,51 Kč). Na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným, odebíral žalovaný zemní plyn na odběrném místě , adresa, , , adresa, . Žalovanému byl odběr za období od 31. 10. 2020 do 19. 9. 2021 vyúčtován fakturou č. , číslo, na částku 16 956,44 Kč (kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 11 200 Kč činí dluh 5 756,44 Kč). Pohledávky byly postoupeny žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s účinností ke dni 26. 10. 2023, což bylo žalovanému písemně oznámeno spolu s předžalobní upomínkou.4. Skutkový stav, uvedený v bodě 3., prokazují tyto listinné důkazy: smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřin, uvedená faktura, smlouva o sdružených službách dodávky plynu, všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu, uvedená faktura, upomínka ze dne 13. 8. 2021, upomínka ze dne 23. 7. 2021, ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny , anonymizováno, – elektřina, ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ – plyn, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky za elektřinu a za plyn ze dne 2. 11. 2023, plná moc, předžalobní upomínka ze dne 2. 11. 2023, podací lístek ze dne 2. 11. 2023.5. Nebylo prokázáno doručení předmětných faktur do sféry dispozice žalovaného. Je věcí smluvních stran jaký způsob vzájemné komunikace si dohodnou, a to včetně zasílání vyúčtování obyčejnou poštou, či e-mailem. To však nic nemění na povinnosti v případě soudního sporu unést důkazní břemeno o tom, že k odeslání zásilky – obsahující vyúčtování, jehož úhrada je v soudním řízení nárokována - došlo. Kopie obrazovky systému původního věřitele není způsobilá prokázat odeslání listin, když se jedná jednak o systém, který je pod plnou kontrolou původního věřitele, a dále ani obrázek neprokazuje faktické předání listin k přepravě externímu dopravci, ale jen vytvoření příslušného dokumentu. Ani z oznámení o postoupení pohledávky ani z předžalobních upomínek není možné zjistit přesné údaje o původu žalovaných částek, takže tyto listiny nemohou faktury nahradit. Podstatné údaje o vyúčtovaných částkách však jsou obsaženy v žalobě, která byla žalovanému zaslána na adresu jeho trvalého pobytu, tedy na adresu, kterou si zvolil jako místo, kam mu mají být doručovány písemnosti. Na adrese trvalého pobytu mu byla dne 15. 1. 2024, tedy v den, kdy nebyl doručující , právnická osoba, zastižena, zanechána výzva k vyzvednutí zásilky, která se tak dostala do sféry dispozice žalovaného.6. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že částky uhradil zcela nebo ve větší míře, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení, že žalovaný žalobou nárokované částky neuhradil ani přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.7. Právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jsou vztahy z kupních smluv podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), uzavřených ve vztahu k elektřině za podmínek stanovených § 50 a ve vztahu k plynu za podmínek stanovených § 72 zákona č 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „EnZ“), podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalovanému elektřinu a zemní plyn při současné povinnosti žalovaného hradit jejich cenu. Zatímco žalobkyně zmíněné plnila, žalovaný ve shora uvedeném rozsahu svým povinnostem nedostál. Soud proto žalobě ohledně jistiny vyhověl. Do prodlení s úhradou se však žalovaný dostal až poté, kdy mu byla doručena žaloba, z níž se o existenci dluhu dozvěděl, resp. dozvědět mohl. Žalobkyně má proto právo na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až ode dne následujícího po doručení žaloby. Ve zbytku nároku na úrok z prodlení soud žalobu zamítl.8. Žalobkyně měla neúspěch (po provedené kapitalizaci žádaného úroku z prodlení ke dni rozhodování soudu) přibližně do 16 % předmětu řízení a úspěch co do 84 %. Po odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tak má ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ vůči žalované právo na náhradu 68 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. V daném případě se jedná o tzv. formulářovou žalobu, podávanou touže žalobkyní na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, soud proto postupoval dle shora uváděných ustanovení AT. Žalobkynin advokát poskytuje právní služby jako společník obchodní společnosti, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náhradu nákladů řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.