8 C 52/2024-57 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřel dne 27. 12. 2022 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto 60 000 Kč převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet, kdy mu žalovaný za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce si také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků se žalovaný zavázal uhradit v 42 měsíčních splátkách po 4 019 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto mu dle článku 6. části B) smlouvy vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobkyně dle článku 6. části B) smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 23. 4. 2023 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 72 411,32 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 24. 4. 2023, má žalobkyně i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 30,00 % ročně z dlužné jistiny 60 000 Kč až do jejího zaplacení. V důsledku zesplatnění úvěru a jeho nezaplacení byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) smlouvy povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 71 013,32 Kč (odpovídající dle čl. 6. části B) smlouvy součtu dlužné jistiny a dlužných úroků přirostlých ke dni zesplatnění) za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od 4. 5. 2023 pak žalobkyně uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 71 013,32 Kč do zaplacení. Pohledávka se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu byla ze strany , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2023 s účinností ke dni 25. 9. 2023, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny ve výši 60 000 Kč, úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění k jistině ve výši 11 013,32 Kč, smluvní pokuty 15 200,66 Kč, úroků ve výši 30 % ročně z dlužní jistiny ve výši 60 000 Kč od 24. 4. 2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši 71 013,32 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud při jednání provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.5. Není prokázané uzavření tvrzené úvěrové smlouvy žalovaným, protože v úvěrové smlouvě (dokument Návrh na uzavření smlouvy/Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 28. 12. 2022), stejně jako v prohlášení klienta (dokument Prohlášení klienta/Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru – náhled) a dodatku č. 1 (dokument Dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru) v rubrice určené pro podpis klienta podpis absentuje a je zde uvedena jen číslo , číslo, , označené jako „jedinečný kód“. Toto číslo je zjevně (jak to tvrdí i sama žalobkyně) jednorázový kód, který nelze považovat za obvyklý podpis žalovaného, tedy za slovo či značku, kterou pravidelně používá k podepisování. Z podstaty věci (i z tvrzení samotné žalobkyně) je přitom zřejmé, že kód fakticky do textu dokumentu doplnila právní předchůdkyně žalobkyně, v jejíž výlučné dispozici se dokument v digitální podobě po celou dobu nacházel. Podle žalobkynina tvrzení se tak stalo poté, kdy tento kód byl zaslán žalovanému formou variabilního symbolu připojeného k platbě částky 1 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného, přičemž žalovaný při svém souhlasu se smlouvou a dalšími dokumenty, které mu byly zaslány na jeho e-mailovou adresu, svůj souhlas potvrdí zasláním SMS zprávy obsahující uvedený kód na telefonní spojení žalobkyně. Nejsou však prokázána žalobní tvrzení o tom, že 1) strany dohodly na tomto způsobu uzavření smlouvy, 2) právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému příslušný kód 3) a smlouvu s dalšími smluvními dokumenty a 4) žalovaný potvrdil svůj souhlas tím, že zaslal právní předchůdkyni žalobkyni zpět SMS s uvedeným kódem, protože k prokázání komunikace účastníků e-mailem byl doložen fragment z jakési databáze, podle tvrzení samotné žalobkyně vytvořené její právní předchůdkyní bez součinnosti žalovaného, a i další doložené důkazy (Důkaz o odeslání 1,- Kč, Zaslaná SMS, Důkaz o přijaté SMS) byly vytvořeny samotnou právní předchůdkyní žalobkyní bez součinnosti žalovaného, či třetí strany, a jsou tak bez jakékoliv důkazní síly.6. Nutno dodat, že je věcí stran úvěrové smlouvy, jaký způsob uzavření smlouvy si sjednají, ovšem je vždy nutné při tom zvážit riziko nutnosti prokázat konkrétní obsah ujednání v případě soudního sporu, který může nastat. V případě, kdy není možné či praktické sepsat písemnou smlouvu v listinné podobě s vlastnoručním podpisem, se pak nabízí například využití bankovní identity, jakožto široce rozšířené služby autorizované elektronické identifikace, poskytované třetí stranou, umožňující též podepisování dokumentů na dálku (BankID Sign).7. Prokázané naopak je žalobní tvrzení o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na bankovní účet žalovaného dne 28. 12. 2022 částku 60 000 Kč (což prokazují sdělení , právnická osoba, ze dne 22. 4. 2024 a sdělení , právnická osoba, . ze dne 23. 4. 2024). Je též prokázáno, že předmětná nárokovaná pohledávka včetně příslušenství a nároků na smluvní pokuty byla původním věřitelem postoupena žalobkyni (což prokazují společné prohlášení původního věřitele a žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 2. 10. 2023, seznam postoupených pohledávek ze dne 2. 10. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 10. 2023 a poštovní podací lístek ze dne 10. 10. 2023).8. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení o výši úhrad ze strany žalovaného.9. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu došel soud k právnímu závěru, že za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky právním předchůdcem žalobkyně žalovanému a postoupení nároku žalobkyni, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalovanému a úroku z prodlení z tohoto bezdůvodného obohacení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože zbývající nároky měly mít oporu v ujednání smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno.10. Žalobkyně měla neúspěch (po provedené kapitalizaci žádaného úroku a úroku z prodlení ke dni rozhodování soudu) přibližně do 40 % předmětu řízení a úspěch co do 60 %. Po odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tak má ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ vůči žalovanému právo na náhradu 20 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 3 449 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u dvou jednání soudu) po 4 580 Kč dle § 7 AT a 5 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 AT. Žalobkynin advokát poskytuje právní služby jako společník obchodní společnosti, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náhradu nákladů řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OS