8 C 78/2024-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaná coby provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, jež má objem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 a v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměla k vozidlu v období od 6. 11. 2020 do 29. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, čímž porušila svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl v důsledku výzvy, kterou žalované zaslala dne 5. 11. 2021, nárok na příspěvek za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když splatnost příspěvku nastala dne 18. 1. 2022. Výše denní sazby příspěvku činí 35 Kč, vozidlo nebylo pojištěno 297 dní. Žalobkyně má proto dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 395 Kč a na úhradu souvisejícího příspěvku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. Částky žalovaná neuhradila předžalobní upomínce navzdory.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud má za prokázané, že žalovaná v období od 6. 11. 2020 do 29. 8. 2021 provozovala motorového vozidlo registrační značky , SPZ, jež má objem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 a které bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, ač k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zaslala žalované dne 5. 11. 2021 výzvu k úhradě příspěvku do tzv. „garančního fondu“ za uvedené období 297 dní v denní sazbě 35 Kč, tj. ve výši 10 395 Kč.5. Skutkový stav prokazují tyto listinné důkazy: zjištěné údaje o vlastníku/provozovateli vozidla, v bodě 4. uvedená výzva k úhradě příspěvků do garančního fondu , právnická osoba, , sdělení , právnická osoba, o doručování zásilek s výzvami, předžalobní upomínka a doklady o jejím odeslání.6. Bylo na žalované, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdila a prokázala, že částky uhradila zcela nebo ve větší míře, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdila a prokázala jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaná tak však neučinila a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení, že žalovaná neměla jako provozovatel vozidla v uvedeném období uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti, byla žalobkyní vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu a žalobou nárokovanou částku neuhradil ani přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.7. Žalovaná měla dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „POPV“), povinnost mít po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná ve výše uvedeném období tuto povinnost nesplnila, žalobkyně proto podle § 4 odst. 7 POPV zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do tzv. „garančního fondu“ ve lhůtě dle § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo podle § 4 odst. 1 POPV vůči žalované právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž výše denní sazby byla stanovena dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. podle objemu válců uvedeného vozidla. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 2a téže vyhlášky. Protože žalovaná nesplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo za dobu prodlení právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, dle § 142 odst. 1 OSŘ jí tak vůči žalované vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokátky a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv. „formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynina advokátka je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkyniny advokátky.