9 C 17/2024-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení 13 395,83 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované kontokorentní úvěr 10 000 Kč. Žalovaná částku nesplácela, jistinu přečerpala, žalovaná částka se skládá z jistiny 13 284,1 Kč, úroku z prodlení 95,98 Kč, s kapitalizovaného úroku 15,75 Kč. Žalovaná se k věci nevyjádřila.2. Soud rozhodoval dle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, když účastníci řízení s tím souhlasili. K částečnému zamítnutí došlo výhradně pro právní posouzení, proto soud byl oprávněn rozhodnout bez jednání.3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o kontokorentním úvěru je prokázáno, že že žalovaná jako úvěrovaný uzavřela se žalobcem jako úvěrujícím smlouvy o úvěru na částku 10 000 Kč, s úrokem 18,9% a splatností jeden rok, a to dne 6.4.2022. Jde o kontokorentní úvěr. Z výpisu z účtu žalované za květen 2023 je prokázáno, že na jistině úvěru zbývá doplatit 13 284,1 Kč. Z výpisu z účtu za leden 2022 je prokázáno, že žalovaná v lednu obdržela 65 000 Kč z úvěru Home credit, a.s., konečný zůstatek na účtu byl 83 323,15 Kč v lednu 2022. Z výpisu z účtu za únor 2022 je prokázáno, že konečný zůstatek na účtu byl 25 211,43 Kč v únoru 2022. Z výpisu z účtu za březen 2022 je prokázáno, že konečný zůstatek na účtu byl minus 58,28 Kč v březnu 2022 (tedy těsně před poskytnutím úvěru). Banka ověřila insolvenci.4. Z posouzení úvěruschopnosti klienta je prokázáno, že žalovaná tuto listinu nepodepsala, je vycházeno z příjmu žalované 18 417 Kč, což banka zkontrolovala dle výpisu z účtu. Dále klientka uvedla výdaje 0 Kč a nájemné 4 330 Kč. Banka posoudila výdaje jako 10 416 Kč včetně nákladů na bydlení. Klientka uvedla splátky 0 Kč, banka zjistila, že má žalovaná dluh 65 000 Kč a splátku 1 950Kč. Nově má být spláceno 900 Kč.5. Závěr o skutkovém stavu je tento: Právní předchůdce žalobce jako věřitel, uzavřel se žalovaným, jako dlužníkem, dne 6.4.2022 smlouvu o kontokorentním úvěru na částku 10 000 Kč. Úrok byl sjednán 18,9 % ročně. Žalovaná vyčerpala ke květnu 2023 částku 13 284,1 Kč. Žalovaná čerpala tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru jiný úvěr, a to 65 000 Kč (v lednu 2022), žalovaná měla na konci ledna konečný zůstatek 83 323 Kč. (včetně vyčerpaných 65 000 Kč) Žalovaná měla na účtu na konci února 25 211,43 Kč, na konci března (před uzavřením smlouvy o úvěru) minus 58,28 Kč. Banka při posouzení úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalované 18 417 Kč, který ověřila. Výdaje (včetně výdajů na nájemné) banka odhadla na 10 416 Kč, žalovaná měla splátky 1 950 Kč na stávající úvěr u Homecredit 65 000 Kč.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem Podle spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.10. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.11. Právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalované neprověřil, když žalovaná banka vycházela z výdajů žalované 10 416 Kč včetně nákladů na bydlení, aniž by požadovala např. nájemní smlouvu. Naopak z výpisů z účtu (u žalobce!) vyplývá, že žalovaná měla vysoké výdaje, za tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru to bylo 83 381,8 Kč (konečný zůstatek v lednu 83 323,15 Kč, konečný zůstatek v březnu minus 58,28 Kč), měsíční výdaje měla žalovaná 27 794 Kč, tedy více, než její prokazatelný příjem, který byl 18 417 Kč. Pokud má žalovaná vyšší výdaje, než je její příjem, neměl být úvěr vůbec poskytnut, soud úvěruschopnost neshledal.12. Žalovaná sice nemá insolvenci, ale ze všech ostatních okolností vyplývá, že právní předchůdce žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání úvěruschopnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.13. Proto soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Žalovaná se bezdůvodně obohatila, když obdržela plnění z neplatné smlouvy o úvěru, a to ve výši 13 284,1 Kč, nezaplatila nic. Proto soud tuto částku přiznal. Ve zbytku soud žalobu zamítl.16. V souladu s uvedeným § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na judikát 33 Cdo 3675/2021pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobce měl neúspěch pouze v nepatrné části, proto mu přísluší celé náklady řízení. Soud přiznal soudní poplatek a dva režijní paušály po 100 Kč (žaloba, výzva) dle § 2 vyhl. 254/2015 Sb., když jde o návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud tedy přiznal soudní poplatek 800 Kč a dva režijní paušály po 100 Kč, tedy celkem 1 000 Kč.