11 C 137/2025-55 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a právním předchůdcem žalovaného, , jméno FO, , došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl úvěrovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru. Úvěrovaný však závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění všech svých pohledávek z úvěru. Žalovaný se jako dědic úvěrovaného , jméno FO, z pozůstalostního řízení vedeného u notáře , tituly před jménem, , jméno FO, stal právním nástupcem úvěrovaného. Žalobkyně tak v řízení po žalovaném uplatnila pohledávky na zaplacení neuhrazené úvěrové jistiny ve výši 24 639,30 Kč, smluvního úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu trvání úvěrového vztahu ke dni 11. 4. 2025 ve výši 86,64 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 12. 4. 2024 do zaplacení (nárok 1). Dále pak žalobkyně uvedla, že mezi ní a právním předchůdcem žalovaného, , jméno FO, , došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, na jejímž základě byl úvěrovanému poskytnut úvěr do výše 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru. Úvěrovaný však závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění všech svých pohledávek z úvěru. Žalovaný se jako dědic úvěrovaného , jméno FO, z pozůstalostního řízení vedeného u notáře , tituly před jménem, , jméno FO, stal právním nástupcem úvěrovaného. Žalobkyně tak v řízení po žalovaném uplatnila pohledávky na zaplacení neuhrazené úvěrové jistiny ve výši 20 691,91 Kč, smluvního úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu trvání úvěrového vztahu ke dni 11. 4. 2025 ve výši 114,98 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení (nárok 2).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Z důkazních listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 55 000 Kč, který se původní dlužník zavázal splatit v 60ti měsíčních splátkách po 1 194 Kč včetně úroku ve výši 10,9 % ročně. Čerpání úvěru ve výši 55 tis. Kč pak bylo prokázáno historickým výpise z účtu. Podle čl. I.6 byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení dlužníka s úhradou jeho závazků z úvěrové smlouvy jej vyzvat ke splnění těchto závazků a v případě bezvýslednosti takového upomínání pak celý úvěr zesplatnit. Obdobně pak vyplývá z doložených obchodních podmínek, které strany učinily součástí své smlouvy (čl. 8.1 a čl. 8.2). Z předložené úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se původní dlužník zavázal splatit v 60ti měsíčních splátkách po 727 Kč včetně úroku ve výši 15,9 % ročně. Čerpání úvěru ve výši 30 tis. Kč pak bylo prokázáno historickým výpise z účtu. Podle čl. I.7 byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení dlužníka s úhradou jeho závazků z úvěrové smlouvy jej vyzvat ke splnění těchto závazků a v případě bezvýslednosti takového upomínání pak celý úvěr zesplatnit. Obdobně pak vyplývá z doložených obchodních podmínek, které strany učinily součástí své smlouvy (čl. 8.1 a čl. 8.2). Právní nástupnictví žalovaného po úvěrovaném pak vyplynulo ze sdělení notáře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9. 12. 2023 a též z usnesení téhož ze dne , datum, , , Anonymizováno, . Prokázána byla též předžalobní výzva adresovaná žalovanému.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platných úvěrových smluv dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru právnímu předchůdci žalovaného. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru, neboť i tento má svůj podklad v uzavřených úvěrových smlouvách. Žalovaný je pak z titulu svého dědického práva právním nástupcem úvěrovaného. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru a sjednanému úroku vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný své závazky ve sjednaném termínu nesplnil.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 814 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 5 880 Kč za dva celé úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 470 Kč za jeden poloviční úkon právní služby (prostá výzva k plnění) dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 1 827 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů částku 12 341 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Výzvu adresovanou žalovanému dlužno považovat za prostou výzvu k plnění, neboť neobsahuje žádných právních, ani skutkových rozborů a vzhledem, že o těchto aspektech nebylo mezi účastníky jakéhokoliv sporu, pak by takových rozborů ani nebylo zapotřebí (tj. žádným způsobem se nemanifestoval kontradiktorní charakter věci).