11 C 84/2024-77 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy k účtu č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 330 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 3 860 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,9 % ročně a spolu s poplatkem za přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr. Jelikož však žalovaný své závazky řádně a včas neplnil, úvěrující veškeré závazky žalovaného z úvěrového vztahu ke dni 1. 11. 2023 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 199 753,01 Kč a poplatkům ve výši 9 596,65 Kč (odpovídající dlužným poplatkům za pojištění schopnosti splácet v období od listopadu 2022 do října 2023 v celkové výši 4 752 Kč, dále jednomu poplatku za zaslání první upomínky ve výši 350 Kč a dále devíti poplatkům za zaslání druhé upomínky v celkové výši 4 500 Kč, kdy na tyto poplatky byla započtena úhrada žalovaného ve výši 5,35 Kč), to vše včetně příslušenství, jednak v podobě úroku kapitalizovaného za dobu od 20. 2. 2023 do 15. 11. 2023 ve výši 10 248,72 Kč a dále ve sjednané výši z dlužné jistiny do zaplacení, jednak v podobě zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od doby splatnosti jednotlivých splátek do 15. 11. 2023 ve výši 2 151,85 Kč a dále v zákonné výši z dlužné jistiny do zaplacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne , datum, je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 330 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách po 3 860 Kč vč. úroku ve výši 6,9 % ročně a současně pak zaplatit poplatky za úkony dle platného sazebníku, tedy dle smlouvy poplatek za přistoupení k pojištění schopnosti splácet ve výši 0,1 % měsíčně z poskytovaného úvěru (tj. 330 Kč), poplatek za zaslání 1. upomínky ve výši 250 Kč a poplatek za zaslání 2. upomínky ve výši 500 Kč. Čerpání úvěru ve výši 330 tis. Kč pak bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu ve spojení s interním účetním dokladem. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy strany učinily úvěrové podmínky, přičemž podle čl. 8.1 a 9.1 těchto podmínek byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení celé jistiny úvěru s příslušenstvím či od smlouvy odstoupit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy. Podobně byl učiněn součástí smlouvy sazebník, nicméně smlouva sama upravila výši některých poplatků výslovně. K zesplatnění závazků z úvěrové smlouvy došlo ke dni 1. 11. 2023, jak patrno z výzvy žalobkyně ze dne 13. 9. 2023. Žalobkyně prokázala rovněž upomínání žalovaného jednotlivými upomínkami z období dubna 2022 až května 2023.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě shora uvedených důkazních listin lze uzavřít, že žalobkyně prokázala sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se žalovaným a současně i vyplacení úvěru žalovanému. Dále byly ve smlouvě sjednány úhrady poplatků za přistoupení k pojištění ve výši 0,1 % měsíčně z poskytnutého úvěru (tj. částkou 330 Kč měsíčně) a oplatků za zaslání upomínky (250 Kč v případě 1. upomínky a 500 Kč v případě 2. upomínky). Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že vyčerpaný úvěr splatil, případně jej splatil ve větším rozsahu, než odpovídá uplatněné jistině úvěru. Žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný, soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru a sjednaných poplatků vyhověl a přiznal žalobkyni též úrok ve sjednané výši a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Na druhou stranu ovšem soud nemohl vyhovět podané žalobě, pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za 1. upomínku ve výši 350 Kč, neboť smlouvou byl prokázán toliko poplatek ve výši 250 Kč za tento úkon, tedy rozdíl ve výši 100 Kč byl soudem zamítnut. Podobně pak tomu je s poplatky za přistoupení k pojištění, kdy žalobkyně se domáhala poplatků ve výši 396 Kč, ačkoliv prokázána byla pouze výše 330 Kč měsíčně, tedy rozdíl odpovídající dvanácti uplatněným poplatkům v celkové výši 792 Kč byl rovněž zamítnut. Navzdory neuvěřitelně rozsáhlým podáním žalobkyně, kde jsou kopírována data a činěna nadbytečná a opakovaná sdělení, která nebyla soudem vůbec požadována, zůstává žalobkyní uplatněná výše poplatků v rovině pouhých tvrzení, kdy žalobkyně pouze deklaruje, v jaké výši si poplatky „stanovila“, čímž zcela ignoruje smluvní základ veškerých nároků. Z hlediska důkazního pak žalobkyně odkazuje v otázce poplatků na samotnou smlouvu, kde je ovšem výše poplatků jiná, než tvrdí žalobkyně, a dále na sazebník platný od 1. 1. 2016, který je ovšem důkazně bezvýznamný, neboť jakákoliv jeho ustanovení by byla vyloučena výslovnou smluvní úpravou, kterou strany učinily posléze v dubnu 2018. Pouze pro pořádek lze doplnit, že k žalobě žalobkyně připojila sazebník platný od září 2017, který je ovšem ze stejného důvodu pro řešení věci bezvýznamný. K jednomu ze svých doplňujících podání pak žalobkyně připojila sazebník platný od dubna 2022, opět bez významu, neboť k důkazu nikdy označen nebyl, natož aby se tak stalo řádně (uvedením, jaká konkrétní tvrzená skutečnost má být některým konkrétně označeným ustanovením sazebníku prokázána). Soud tedy musel žalobu v rozsahu nedůvodně uplatněných poplatků v souhrnné výši 892 Kč zamítnout.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, neboť žalobkyně byla neúspěšnou toliko v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 374 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 27 420 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 1 050 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 5 978,80 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Za účelně vynaložený nelze považovat úkon v podobě předžalobní výzvy, jestliže účel sledovaný touto výzvou byl zcela naplněn již předchozí zesplatňující výzvou samotné žalobkyně ze dne 13. 9. 2023, ve kterém byl žalovaný mj. upozorněn na následky v podobě soudního vymáhání uplatněných pohledávek. Podobně nelze k tíži žalovaného zohledňovat náklady vynaložené na odstraňování žalobních nedostatků, na jejichž vzniku se žalovaný žádným způsobem nepřičinil.