12 C 19/2025-84 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 564,66 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , plyn a elektrickou energii, přičemž za tento uskutečněný odběr byla žalobkyní vystavena faktura znějící na částku 34 211,66 Kč, splatná dne , datum, , faktura znějící na částku 16 343,95 Kč, splatná dne , datum, , faktura znějící na částku 10 661,31 Kč, splatná dne , datum, , na kterou žalovaný uhradil dne , datum, toliko 720 Kč, a dále faktura znějící na částku 12 200,24 Kč, splatná dne , datum, . Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou plateb požádala žalobkyně distributora elektřiny o odpojení shora uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy, za což požaduje žalobkyně po žalovaném částku 907,50 Kč na základě vystavené faktury splatné dne , datum, . Žalobkyně se taktéž domáhala zaplacení poplatku po 240 Kč za dvě upomínky ze dne , datum, , za upomínku ze dne , datum, a za upomínku ze dne , datum, .2. Opatrovník žalovaného se během řízení k podané žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je obchodní společností založenou podle českého práva a žalovaný je státním příslušníkem Spolkové republiky Německo bez hlášeného pobytu na území České republiky, byl ve věci dán mezinárodní prvek. Podle článku 4 bod 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 25 odst. 1 písm. a) daného Nařízení bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena písemně nebo ústně s písemným potvrzením. Žalobkyně si s žalovaným ve Všeobecných obchodních podmínkách smluvili, že pro případ řešení sporů budou příslušné soudy ČR. Stejně tak došlo mezi stranami i k dohodě o právu rozhodném ve smyslu čl. 3 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, tedy, že se pro řešení sporů mezi nimi užije české právní úpravy.4. Při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez jednání na základě žalobkyní předložených listin.5. Soud pak za situace, kdy žalovaný, kterého rovněž tíží ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ povinnost tvrzení a břemeno důkazní, v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, zjistil skutkový stav v zásadě totožný se žalobními tvrzeními. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalovanému plyn do shora uvedeného odběrného místa, žalovaný tak byl povinen uhradit cenu za dodaný plyn. Z faktury splatné dne , datum, je patrné, že žalobkyně za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalovanému za dodávku plynu do shora uvedeného odběrného místa částku 16 343,95 Kč, na níž žalovaný neuhradil ničeho. Z faktury splatné dne , datum, je patrné, že žalobkyně za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalovanému za dodávku plynu do shora uvedeného odběrného místa částku 34 211,66 Kč, na níž žalovaný taktéž ničeho neuhradil. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, žalovaný tak byl povinen uhradit cenu za dodanou elektřinu. Z faktury splatné dne , datum, je patrné, že žalobkyně za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 10 661,31 Kč, na níž žalovaný uhradil (dle žalobních tvrzení nezpochybněných žalovaným) dne , datum, částku 720 Kč, zbývající dlužnou částku ve výši 9 941,31 Kč žalovaný dosud neuhradil. Z faktury splatné dne , datum, je patrné, že žalobkyně za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 12 200,24 Kč, na níž žalovaný ničeho neuhradil. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou uvedených plateb žalobkyně fakturou ze dne , datum, , splatnou dne , datum, , vyúčtovala žalovanému částku 907,50 Kč představující částku, kterou žalobkyně uhradila distributorovi elektrické energie za samostatné odpojení na shora uvedeném odběrném místě. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných plateb dvěma upomínkami ze dne , datum, , upomínkou ze dne , datum, a upomínkou ze dne , datum, , přičemž v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny a plynu vyúčtovala za každou z těchto upomínek poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne , datum, .6. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným posoudil soud jednak jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, jednak jako smlouvu kupní ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. OZ, s náležitostmi stanovenými v § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě těchto smluv vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii a plyn při současné povinnosti žalovaného hradit cenu energií, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. Žalobkyně proto požádala distributora o odpojení shora uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy, když uhradila distributorovi za toto odpojení částku ve výši 907,50 Kč, přičemž následně tuto částku přeúčtovala žalovanému jako nárok na náhradu škody za porušení smluvních povinností žalovaným dle ust. § 2913 OZ. Žalovanému taktéž v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně vznikla povinnost uhradit žalobkyni poplatek za upomínky o úhradu dlužných plateb. Žalovaný dlužné částky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úrok z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 983 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 4 100 Kč dle § 7 bod 5. AT v celkové výši 12 300 Kč, dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění, účinném do 31. 12. 2024 a jedna náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.