15 C 164/2025-22 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětem řízení byla žaloba, doručená zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 2. června tr., kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 630 375 Kč, jakožto poskytnutého pojistné plnění, vyplaceného žalobkyní v důsledku pojistné události. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný řídil dne , datum, v čase , čas, hodin osobní automobil značky , značka, , RZ , SPZ, , jehož je žalovaný provozovatelem, po ulici , název, , ve městě , název, ve , název, , přičemž zezadu narazil do vozidla zn. , název, , RZ , SPZ, ), čímž na tomto vozidle vznikla škoda a došlo ke zranění osoby , jméno a příjmení, v tomto poškozeném vozidle. Při policejní orientační dechové zkoušce za účelem zjištění ovlivnění alkoholem byla u žalovaného byla zjištěna hodnota , hodnota, promile alkoholu v krvi. Odpovědnost z provozu uvedeného vozidla provozované žalovaným byla podle smlouvy č. , číslo, byla pojištěna u žalobkyně. Ta proto plnila za žalovaného vyplacením žalované částky poškozeným, tedy , částka, dne , datum, za škodu na vozidle a , částka, dne , datum, za ztrátu na výdělku a kompenzaci dávek sociálního pojištění poškozené osobě. Tím jí proti žalovanému vzniklo právo na náhradu tohoto plnění. Žalovaný však přes výzvu ze dne , datum, , resp. , datum, , doručené žalovanému , datum, , žalobkyni nic nezaplatil. S ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením žalované částky se žalobkyně stejnou žalobou dále domáhala zaplacení úroku z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k prvnímu jednání nařízenému ve věci na den 15. září tr. se bez omluvy nedostavil.3. V daném případě jde s ohledem na státní občanství žalovaného o řízení s cizím prvkem. Protože bydliště žalovaného je na území České republiky, vyplývá mezinárodní příslušnost zdejšího soudu z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Zdejší soud tedy přistoupil k projednání věci.4. Žaloba i předvolání k výše uvedenému jednání s poučením o procesních následcích nedostavení se k jednání byly žalovanému doručovány prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v souladu s § 46b písmena a) a § 48 odst. 1 písmena d) zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) na adresu místa pobytu cizince na území České republiky vedené podle druhu pobytu cizince, neboť žalovaný není držitelem datové schránky, nesdělil soudu adresu pro doručování (na níž by bylo možné písemnosti skutečně doručovat) a nemá evidovánu doručovací adresu podle § 158 odst. 3 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky .... K procesnímu doručení takto došlo ve vztahu k žalobě a vztahu k předvolání k jednání podle § 49 odst. 4 OSŘ nejpozději dne 16. srpna tr.5. Zde soud poznamenává, že zjištění adresy pro doručování či doručovací adresy, na které je soud povinen podle procesních předpisů písemnosti zasílat, nijak nesouvisí s bydlištěm adresáta nebo s tím, zda se adresát v místě doručení zdržuje. Každý je povinen si zajistit způsob, jímž bude vyrozumíván o doručení soudních písemností, například tím, že si zřídí datovou schránku, oznámí orgánu příslušné evidence adresu pro doručování či pověří jinou osobu k přebírání písemností. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku, že ponese případné nežádoucí důsledky své procesní pasivity.6. Podle § 153b odst. 1 OSŘ platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 OSŘ) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodně a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.7. V daném případě jsou splněny všechny procesní podmínky shora uvedeného ustanovení § 153b OSŘ, neboť žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly doručovány do vlastních rukou žalovaného (§ 49 odst. 1 ve spojení s § 79 odst. 3 OSŘ) a byly takto žalovanému doručeny dříve, než deset dnů před termínem prvního jednání (viz § 115 odst. 2 OSŘ). Žalovaný se k tomuto jednání bez omluvy nedostavil a žalobkyně při tomto jednání navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto, aniž by prováděl dokazování, vycházel pouze ze skutkových tvrzení žalobkyně, která vzal za své skutkové zjištění a ve věci rozhodoval formálně rozsudkem pro zmeškání, když bylo možné takto získaná skutková zjištění podřadit pod právní normu a na tomto základě žalobě vyhovět.8. Rozhodným právem pro posouzení věci je v souladu s čl. 4 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), právo České republiky, neboť újma z pojistného plnění vznikla žalobkyni na jejím území bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody a ze všech okolností případu vyplývá, že civilní delikt žalovaného má nejužší vztah právě s Českou republikou, resp. jejím právním řádem, neboť vychází z již existujícího vztahu mezi stranami, jímž je uváděná pojistná smlouva sjednaná podle práva České republiky.9. Shora uvedené jednání hodnotí soud souladně s žalobkyní jako právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila, jež žalobkyni svědčí podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.10. Protože žalovaný nesplnil svůj peněžitý dluh ve lhůtě stanovené věřitelkou podle § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) dostal se do prodlení s placením ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ. Je proto podle § 1970 OZ povinen zaplatit žalobkyni vedle žalované jistiny také úrok z prodlení, jehož žalovaná výše odpovídala § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Soud proto žalobě rozsudkem pro zmeškání výrokem I. zcela vyhověl. Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.12. Výrokem II. soud ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění svého práva před soudem.13. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 25 216 Kč v souladu s § 137 OSŘ; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. účast na jednání před soudem dne 15. září tr.) po 10 860 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby (4. sepis výzvy k zaplacení před podáním žaloby; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) v částce 5 430 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 advokátního tarifu, tj. v součtu 38 010 Kč; Provozní výdaje tohoto zástupce nahrazované v paušální výši po 450 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz) tj. v součtu 1 800 Kč; Náhradu 1 500 Kč za promeškaný čas strávený zástupcem (resp. podzástupcem) žalobkyně cestou k jednání před soudem, která odpovídá § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001; Cestovní výdaj 2 593,74 Kč jako hotový výdaj podle § 137 odst. 1 OSŘ za cestu zástupce (resp. podzástupce) žalobkyně osobním motorovým vozidlem, která odpovídá § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, při průměrné spotřebě 5,4 l NM na 100 km na obousměrné trase 169 km dlouhé a podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 475/2024 Sb.; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.14. Celkem se jedná o částku 78 340 Kč. O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění t