17 C 161/2025-45 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu ve znění jejího doplnění odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, byl žalované poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který byl žalované poskytnut v plné výši bezhotovostním převodem. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v , počet, pravidelných měsíčních splátkách po 3 972 Kč počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, tedy , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 6,23 % ročně. Žalovaná porušila povinnosti sjednané ve smlouvě, žalobkyně proto úvěr ke dni 14. 8. 2024 zesplatnila a žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu. Žalovaná uhradila na úvěr částku 129 193,22 Kč. Žalobkyní je proto nárokována jistina ve výši 214 682,15 Kč, poplatky ve výši 1 800 Kč (sestávající z částky 3 x 500 Kč za 3 výzvy k zaplacení dluhu, a 1 x 300 Kč za zaslání 1. upomínky), dále úrok z částky 214 682,15 Kč ve výši 6,23 % ročně od 29. 3. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 214 682,15 Kč ve výši 12,75 % ročně od 29. 3. 2025 do zaplacení, a taktéž kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6,23 % ročně ve výši 14 974,07 Kč vypočtený z jistiny 214 682,15 Kč za období od prodlení žalované 15. 1. 2024 do 28. 3. 2025 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně ve výši 11 120,51 Kč za období od prodlení žalované do 28. 3. 2025. Žalovaná dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl soudem zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, je prokázáno, že byla uzavřena smlouva o úvěru ve výši 300 000 Kč. Za čerpané peněžní prostředky byla žalovaná povinna hradit žalobkyni úrok z úvěru, tento činil 6,23 % ročně. RSPN byla ve smlouvě ujednána na 6,41 %. Pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení v zákonné výši. Ze smlouvy plyne, že se žalovaná zavázala úvěr splácet , počet, splátkami po 3 972 Kč. Poskytnutí finančních prostředků je prokázáno výpisy z účtu, který byl veden na jméno žalované. O zesplatnění úvěru byla žalovaná informována dopisem, jehož odeslání dotvrzuje kopie vrácené dodejky. Upomínkami je prokázáno, že byla žalovaný opakovaně vyzývána ke splnění jejích povinností vyplývajících ze smlouvy. Ze smlouvy je rovněž prokázáno, že se žalovaná zavázala k úhradě poplatků, konkrétně částky 300 Kč za zaslání prvé upomínky, dále částky 500 Kč za zaslanou výzvu. Soud má za prokázané, že žalované byla zaslána jak upomínka, tak 3 výzvy. Z předžalobní výzvy je prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, odeslání výzvy je prokázáno poštovním doručovatelem potvrzeným podacím archem k podané zásilce ze dne 4. 4. 2025. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila, a proto má soud za prokázané, že úvěr neuhradila tak, jak je uvedeno v žalobě. Soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy, které na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.4. Výše uvedenou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Podle tohoto se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, naopak žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto žalobě bylo vyhověno jak co do nesplacené jistiny, tak co do smluvního úroku i zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1968 a násl. OZ, ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, který byl žalobkyni přiznán ve výši žalobkyní požadované. Povinnost žalované k úhradě nákladů spojených s vymáháním plnění byla soudem posouzena dle § 513 OZ a shledána jako přiměřená. Žalovaná svým povinnostem nedostála, proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Povinnost plnit byla žalované uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ.5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 8 660 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 9 180 Kč dle ust. § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Doplnění žaloby nebylo zapříčiněno procesním chováním žalované, je na žalobkyni, zda podá srozumitelnou žalobu s kompletními skutkovými tvrzeními v rámci žaloby, proto tento úkon žalobkyně v přiznaných nákladech soud nezohlednil. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.