17 C 195/2025-23 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v předmětu řízení tohoto rozsudku s příslušenstvím. Uváděla, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, , smlouva, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Tuto částku poskytla žalovanému bezhotovostně bankovním převodem na účet žalovaného téhož dne. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s poskytnutou částku poplatek za dobu trvání úvěru, který měl být splacen do 26. 11. 2024 ve výši 14 000 Kč. Dále byla mezi stranami ujednána smluví pokuta, kterou žalobkyně nárokovala v částce 2 500 Kč Žalovaný své povinnosti nedostál, neuhradil žádnou částku. Žalobkyně se proto domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 27. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.3. Soud dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z doložené , smlouva, uzavřené mezi účastníky způsobem elektronické komunikace na dálku dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, což učinila, jak vyplývá ze sdělení banky žalovaného. Ve smlouvě jsou specifikovány identifikační údaje žalovaného včetně uvedení jeho IČO. Žalovaný nejprve zaslal na účet žalobkyně 1 Kč, sloužící jako verifikační platba. Žalovaný se dle čl. , číslo, a čl. , číslo, smlouvy zavázal vyčerpaný úvěr splácet spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z jistiny úvěru za každý den čerpání úvěru, a to v pěti pravidelných splátkách po 6 800 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 26. 11. 2024. Dle čl. , číslo, smlouvy o úvěru byla žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky oprávněna požadovat po žalovaném k úhradě též jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Z doloženého potvrzení o platbě má soud za prokázané, že žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč čerpal, přičemž do prodlení se dostal hned s první sjednanou splátkou splatnou ke dni , datum, . Na úvěr neuhradil ničeho. Dlužná částka proto sestává z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou pěti splátek ve výši 5 x 500 Kč, celkem 2 500 Kč, a dále z poplatku za poskytnutí úvěru, který žalobkyně požaduje v souladu se smlouvou ode dne poskytnutí úvěru do dne splatnosti poslední sjednané splátky (tj. 26. 11. 2024), celkem ve výši 14 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 28. 4. 2025 předžalobní výzvu, jejíž odeslání dotvrzuje podací lístek z téhož dne. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení žalované částky leželo na žalovaném, který však žádné skutečnosti netvrdil, ani neoznačil důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy.4. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na daný případ nelze uplatnit zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, neboť smlouva byla uzavřena mezi podnikatelskými subjekty. Je zřejmé, že žalobkyně poskytuje podnikatelské úvěry, což je patrné již při sjednávání úvěru z internetových stránek žalobkyně https://nazivnost.cz. Smlouva je označena jako podnikatelská. Žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 ObčZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných poplatků. Povinnost žalovaného k úhradě smluvních pokut vyplývá z čl. , číslo, smlouvy sjednané účastníky řízení a odpovídá ust. § 2048 ObčZ. Žalovaný svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se dnem následujícím po splatnosti příspěvku do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení, a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný dlužné částky ve shora uvedené výši žalobkyni neuhradil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Povinnost plnit byla žalovanému uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 460 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (po úkonu za převzetí věci, výzvu k plnění, podání žaloby) po 700 Kč dle ust. § 14b odst. 1 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 (vyhl. č. 258/2024 Sb., o změně advokátního tarifu), celkem 2 100 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT, celkem 300 Kč. Ustanovení § 14b AT aplikoval soud proto, že žaloba byla soudem vyhodnocena jako žaloba podaná na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně uplatňuje nárok ze shodného titulu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.