8 C 133/2025-32 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 20. 9. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru CPA č. , číslo, , kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, když neuhradila nic. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaná přes tuto výzvu dluh neuhradila, žalobkyně v souladu se Smlouvou odstoupila od Smlouvy dopisem. Podle části 5 odst. 8 Smlouvy je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobkyně považuje pohledávku za splatnou ke dni 15. 3. 2025. Žalovaná je dle Smlouvy povinna zaplatit žalobkyni 18 079 Kč, sestávající z jistiny 14 072 Kč, smluvních poplatků 3 140 Kč (částka 2 600 Kč za 1. upomínku po 500 Kč, 2. upomínku po 600 Kč a odstoupení od smlouvy po 1 500 Kč; dluh na pojistném 540 Kč), smluvního úroku z jistiny 867 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 14 072 Kč ode dne 16. 3. 2025 do zaplacení. Ostatní nároky plynoucí ze Smlouvy žalobkyně neuplatňuje. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně důkladně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. Žalobkyně zjistila, že příjem žalované ke dni uzavření Smlouvy činil 15 500 Kč, tedy splátka úvěru dle Smlouvy činila toliko 11 %. Žalovaná uplatněné nároky neuhradila předžalobní výzvě navzdory.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně a žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud má za prokázané, že žalobkyně jako úvěrující prostřednictvím zmocněnce a žalovaná jako úvěrovaná dne 20. 9. 2024 uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru CPA č. , číslo, , kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 14 072 Kč platnou třetí osobě za žalovanou kupované zboží a žalovaná se zavázala počínaje 20. 10. 2024 úvěr splatit v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 1 657 Kč, z nichž 1 548 Kč připadalo na samotnou splátku úvěru a úroku a 109 Kč na pojistné „Jistota“, pokrývající ztrátu zaměstnání, dočasnou pracovní neschopnost, invaliditu 3. stupně a smrt. Součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky, upravující podrobnosti sjednaného pojistného vztahu, a Sazebník poplatků, v němž byly mimo jiného sjednány paušální náhrady nákladů v souvislosti s prodlením dlužníka ve výši 500 Kč za 1. písemnou upomínku, 600 Kč za 2. písemnou upomínku a 1 500 Kč v případě ukončení smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení dlužníka alespoň 3 měsíce. Žalovaná uplatněné nároky neuhradila předžalobní výzvě navzdory. Žalovaná sjednané splátky nehradila, neuhradila nic. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaná přes tuto výzvu dluh neuhradila, žalobkyně v souladu se Smlouvou odstoupila od Smlouvy dopisem ze dne 3. 3. 2025. Podle části 5 odst. 8 Smlouvy se odstoupení považuje za doručené uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání.5. Skutkový stav uvedený v bodě 4. prokazují tyto listiny: Smlouva o spotřebitelském úvěru Cofipartner č. , číslo, , Všeobecné pojistné podmínky, Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru Cofipartner, výpočet příslušenství, „rozklad“ žalovaného nároku, zpráva o posouzení úvěruschopnosti, první upomínka ze dne 13. 11. 2024, druhá upomínka ze dne 12. 12. 2024, poštovní podací arch ze dne 5. 3. 2024, odstoupení od smlouvy ze dne 3. 3. 2025, předžalobní upomínka ze dne 26. 5. 2025, poštovní podací arch ze dne 29. 5. 2025.6. Bylo na žalované, aby v případě, že má za to, že jsou zde skutečnosti, pro něž je žaloba zčásti či zcela nedůvodná, tyto skutečnosti ve smyslu ustanovení § 101 OSŘ tvrdila a prokázala. Žalovaná se však nijak procesně nebránila. Soud má proto za to, že zde žádná taková skutečnost není a skutečnosti tak odpovídá i výše žalobkyní tvrzených plateb žalované.7. Soud však nemá za prokázané, že žalobkyně žalované skutečně odeslala upomínky, za které si nárokuje úhradu poplatků, když žalobkyně sice doložila příslušné dokumenty, ale neprokázala, že by byly odeslány žalované.8. Soud dále nemá za prokázané, že by byla řádně prověřena schopnost žalované splácet úvěr, když ze Zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalobkyně (resp. její smluvní spolupracovník) se spokojila pouze se sdělením žalované o tom, jaké má příjmy ze zaměstnání a jaké má výdaje na bydlení, aniž by tyto informace byly čímkoliv doložené (když samotný žalobkynin formulář předpokládá např. telefonické ověření u zaměstnavatele, ověření z výplatních pásek, písemným potvrzením o výši příjmů, z daňového přiznání, z výpisu z účtu, z nájemní smlouvy, apod.). Takovéto ověření schopnosti žalované nelze pokládat za řádné, když neprokázání výše příjmů zcela brání i využití statistických údajů či modelů, neboť nejsou k dispozici primární údaje, které by bylo možné při takovémto způsobu ověření schopnosti splácet do modelu zadat. Skutečnost, že nebyla prověřena úvěruschopnost žalované, vede soud ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy s tím, že žalovaná je povinna vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Vzhledem k naprosté procesní pasivitě žalované nemá soud k dispozici žádné informace o jejích možnostech, uložil jí proto vrátit žalobkyni nesplacenou část jistiny spolu s úrokem z prodlení ve výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v běžné zákonném třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 OSŘ, kdy soud vycházel z toho, že žalovaná byla vyzvána k okamžitému zaplacení výzvou, která jí byla doručena třetím dnem po odeslání, tedy dnem 8. 3. 2025, a dostala se do prodlení dnem následujícím, tedy dnem 9. 3. 2025.9. Žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně ze čtyř pětin uplatněného nároku a neúspěch co do jedné pětiny. Po odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tak má žalobkyně dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ nárok na úhradu tří pětin účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3,5 úkony právní služby (celé úkony za převzetí zastoupení, žalobu a účast u jednání soudu, půl úkonu za předžalobní výzvu prostou) po 1 820 Kč dle § 7 AT a související 4 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 AT. Za účelně vynaložené náklady soud nepovažuje náklady na písemné doplnění žaloby, neboť doplněná tvrzení a důkazy o prověření úvěruschopnosti měly být zahrnuty již v žalobě, a náklady na v pořadí druhé jednání soudu, neboť žalobkyně měla být schopna doplnit důkazy o odeslání upomínek již při prvním jednání. Žalobkynin advokát vykonává advokacii jako společník právnické osoby, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.