17 C 298/2025-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem motorového osobního vozidla tovární značky , tovární značka, , registrační značky , registrační značka, , rok výroby , rok, . Žalobu odůvodnil tím, že předmětné vozidlo dne , datum, prodal žalovanému, žalovaný motorové osobní vozidlo převzal, změna vlastníka v rámci evidence vozidel však nebyla dosud zaznamenána.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.3. Soud má z žalobcem doložených listinných důkazů za prokázané, že na základě kupní smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena dne , datum, , žalobce převedl vlastnické k předmětnému motorovému vozidlu na žalovaného. Tato skutečnost vyplývá z předmětné kupní smlouvy. Ze zprávy , právnická osoba, je prokázáno, že pojistná smlouva k předmětnému motorovému vozidlu uzavřená stran žalobce z důvodu změny vlastníka dne , datum, zanikla. Z informačních dopisů , právnická osoba, ze dne , datum, , ze dne , datum, a , datum, je prokázáno, že žalobci byly doručeny listiny informující o překročení rychlosti. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, je prokázáno, že žalovanému byla doručena upomínka k úhradě 1 268,35€. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, je prokázáno, že jako vlastník motorového vozidla je stále evidován žalobce, tedy nedošlo ke změně v registru silničních a motorových vozidel, jako vlastník výše uvedeného motorového vozidla je stále uveden žalobce. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.4. Soud se v souladu s ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) zabýval otázkou, zda je u žalobce dán naléhavý právní zájem k podání žaloby na určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému motorovému vozidlu. Výsledek tohoto řízení, tj. určení vlastnického práva žalovaného, může mít vliv na právní postavení žalobce, když dosud nedošlo k zápisu vlastnického práva žalovaného v příslušné evidenci motorových vozidel. Z ustálené rozhodovací praxe soudů vyšších instancí (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006 či nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20) bylo dovozeno, že prodávající, který již nedisponuje doklady nutnými k provedení přepisu v registru silničních vozidel ve smyslu ust. § 8 a § 8a zákona č. 56/2001 Sb., má možnost podat u civilních soudů určovací žalobu ohledně vlastnictví předmětného vozidla, a to buď formulovanou pozitivně (že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla, s výrokem závazným pro účastníky řízení, ale též pro všechny orgány dle § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.), či negativně (že žalobkyně není nadále vlastníkem předmětného vozidla). Žalobce je dle názoru soudu vystaven negativním dopadům na něj vyplývajících z toho, že je v evidenci (registru) stále veden jako vlastník motorového vozidla. Sám žalobce nemá možnost zajistit změnu zápisu vlastnického práva v evidenci motorových vozidel. U žalobce je tak dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného.5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Kupní smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi účastníky ohledně prodeje předmětného motorového osobního vozidla je platným právním úkonem, když splňuje veškeré podmínky a náležitosti podle OZ. Touto smlouvou tak došlo k převodu vlastnického práva k motorovému osobnímu vozidlu tovární značky , tovární značka, , registrační značky , registrační značka, , rok výroby , rok, , VIN , VIN kód, , na žalovaného. Žalobce tedy již není vlastníkem předmětného motocyklu, tímto se stal žalovaný. Břemeno tvrzení dle ust. § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu ke změně v registru silničních a motorových vozidel leželo na žalovaném, který však žádné skutečnosti netvrdil, ani neoznačil důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobce ve spojení s žalobcem předloženými důkazy, které na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti. Soud má za prokázané, že žalobce ode dne , datum, přestal být vlastníkem předmětného vozidla s ohledem na platně uzavřenou kupní smlouvu s žalovaným a vlastníkem se stal žalovaný. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem motorového osobního vozidla je žalovaný.7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle ust. § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a dále paušální náhrady nezastoupeného účastníka za jeden úkon v celkové výši 300 Kč spočívající v úkonu podání žaloby dle ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s ustanovením § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle ust. § 160 OSŘ ve lhůtě tří dnů k rukám žalobce.