18 C 96/2025-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, když se žalovaná zavázala úvěr splácet ve , počet, pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč, splatnost prvé splátky byla k , datum, . Žalovaná nesplácela řádně a včas, byla jí proto zaslána výzva k úhradě s upozorněním na následky nezaplacení, žalovaná i přes to ničeho neuhradila, žalobkyně proto úvěr ke dni 25. 3. 2025 zesplatnila. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 25 383 Kč (23 625 Kč + 1 758 Kč), z úroků ve výši 1 129 Kč, z nákladů na dvě upomínky 2 x 100 Kč, ze smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši 2 x 499 Kč, celkem 998 Kč, a smluvní pokuty vypočtené z částky 26 512 Kč ve výši 0,1 % denně od 26. 3. 2025 do 4. 5. 2025 ve výši 1 060 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani přes písemnou předžalobní upomínku žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud bez nařízení jednání.4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, když dne , datum, byla zaslána na účet žalované částka 27 500 Kč a částka 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele v souladu se smlouvou. Zaslání částek je prokázáno výpisy z účtu žalobkyně. Ve smlouvě o úvěru je dále uvedeno, že celkovou cenu úvěru ve výši 46 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v pravidelných , počet, měsíčních splátkách po 1 150 Kč, splatnost splátek byla stanovena vždy do každého 20-tého dne daného měsíce, splatnost prvé splátky byla k , datum, . Smluvní strany ve smlouvě v čl. , číslo, ujednaly roční zápůjční úrokovou sazbu ve výši 27,28 %. Žalovaná úvěr včas a řádně nesplácela, žalobkyně proto úvěr ke dni 25. 3. 2025 zesplatnila, o tomto byla žalovaná písemně vyrozuměn. V souladu s čl. , číslo, , bod , číslo, , písm. , písmeno, smlouvy o úvěru je zřejmé, že žalobkyně je oprávněna k nárokování sazby za 2 upomínky, když tyto jsou účtovány ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku (27. 2. 2025, 25. 3. 2025). Žalobkyně dále vyúčtovala žalované na smluvní pokutě za opožděné splátky dle čl. , číslo, bod , číslo, písm. , písmeno, Smlouvy o úvěru částku ve výši 9 x 499 Kč, tedy 998 Kč. Dále žalovaná dluží žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. , číslo, bod , číslo, písm. , písmeno, smlouvy z částky 26 512 Kč od 26. 3. 2025 do 4. 5. 2025 částku ve výši 1 060 Kč. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 25. 3. 2025, což dotvrzuje podací lístek z téhož dne.5. Smluvní vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované úvěr a žalovaná byla povinna úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně úroku, zákonného úroku z prodlení v zákonné výši, který je požadován v souladu s ust. § 1970 OZ a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Povinnost žalované k úhradě smluvních pokut vyplývá ze samotné smlouvy o úvěru a odpovídá ustanovení § 2048 OZ, stejně jako vyplývá ze smlouvy povinnost žalované k úhradě nákladů spojených s vymáháním plnění, která byla soudem posouzena dle § 513 OZ a shledána jako přiměřená. Žalovaná svým povinnostem nedostála, proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Povinnost plnit byla žalované uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 151 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 2 úkony právní služby spočívající v převzetí věci a v podání žaloby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT (neboť se jedná o typové řízení zahájené návrhem na ustáleném vzoru týmž žalobcem ve větším počtu i jen u zdejšího soudu), v celkové výši 800 Kč, a 2 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle 14b odst. 6 písm. a) AT. Soud nepřiznal náhradu nákladů za účtovou výzvu k plnění, neboť nebyla advokátem doložena výzva jím zhotovená, i v žalobě byl jako předžalobní výzva označen přípis samotné žalobkyně ze dne 25. 3. 2025 – zesplatnění pro smlouvu 8193952, za který již byla žalobkyni přiznána náhrada ve výši 100 Kč (čl. IV., bod 4., písm. b), d) smlouvy). Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.