5 C 253/2021-26 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronické platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy ze dne [datum] o úvěru, na základě níž byl právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], poskytnut žalované úvěr ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Z titulu tohoto úvěru dluží žalovaná žalobkyni [částka] s příslušenstvím. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu, souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, doručeno jí bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkaz bez nařízení jednání. 3. Vzhledem k tomu, že podle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím [částka], omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 4. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě něhož žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala hradit z poskytovaného úvěru úrok ve výši 24,68 % ročně, dále poplatky za poskytnuté bankovní služby. Žalovaná porušila své povinnosti plynoucí ze smlouvy pravidelně měsíčně hradit sjednané splátky, když v důsledku toho dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytování úvěru ukončila, úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Dále uplatnila smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný, a to ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], dále úroky kapitalizované na částku [částka]. Dále má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu. 5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], částku [částka] s příslušenstvím. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná ani na základě předžalobní výzvy ničeho na dlužnou částku neuhradila. 6. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako smlouvu o úvěru podle § 497 obchod. zákoníku, jíž se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tyto podstatné náležitosti byly ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou obsaženy. Ujednání stran jsou v souladu s kogentními ustanoveními zákona. Tento vztah je podle § 261 odst. 3 písm. d) obchod. zákoníku podřízen režimu obchod. zákoníku. Ve vztahu k odstoupení od smlouvy je podstatným ustanovením § 349 odst. 1 obchod. zákoníku, podle kterého odstoupením smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem je projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy doručen druhé straně. Podle § 351 obchod. zákoníku potom odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Zvláštní ustanovení § 506 obchod. zákoníku vztahující se speciálně na odstoupení od smlouvy o úvěru, pak co do vypořádání smlouvy pro případ odstoupení stanoví, že dlužník je povinen vrátit dlužnou částku s úroky (tj. odstoupením od smlouvy nezanikají tyto povinnosti dlužníka, transformují se však v určitých ohledech, zejména co do splatnosti a pod.). Pokud jde o zjištěné prodlení žalované, je třeba ho posuzovat podle § 517 obč. zákoníku aplikovaného v návaznosti na § 262 odst. 4 obchod. zákoníku, podle kterého smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinnosti ze vztahu podléhajících obchodnímu zákoníku podle zákoníku občanského. Podle jeho odst. 2 náleží věřiteli v případě prodlení dlužníka také právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobkyni bylo realizováno v souladu s § 524 až 530 obč. zákoníku. Nárok na smluvní pokutu vyplývá z § 544 a následujících obč. zákoníku. 7. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta ve smyslu § 14 b) odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. [částka] za jeden úkon. Advokát má právo za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a jednoduchou výzvu k plnění za 3 úkony celkem [částka]. Ke každému úkonu právní služby má právo ve smyslu § 14b) odst. 1 na režijní paušál po [částka], celkem [částka]. Spolu s 21 % DPH ve výši [částka] činí náklady advokáta [částka]. K této částce je potřeba připočítat zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], celkové náklady řízení tak činí [částka], které soud žalobkyni jako účelně vynaložené přiznal. 8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.