2 C 211/2022-24 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „zákon“) z důvodu porušení povinnosti žalovaného podle § 1 odst. 2 zákona. Žalovaná v období od 6. 3. 2020 do 12. 5. 2020 neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], [VIN kód], přestože byla evidována jako jeho vlastník nebo provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku pro uvedený automobil podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v aktuálním znění, částku [částka]. Žalobkyně dále podle § 4 odst. 4 zákona požaduje poplatek ve výši [částka] spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osoby vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného postupu podle § 15 zákona. Žalobkyně odeslala žalované dne [datum] výzvu k zaplacení podle § 4 odst. 6 zákona. 2. Žalovaná se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. 3. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP s dokladem o odeslání a výpisu údajů z registru silničních vozidel opatřených žalobkyní) učinil skutkový závěr, že žalovaná neměla v období uvedeném v prvním odstavci tohoto odůvodnění sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přestože byla v registru silničních vozidel evidována jako jeho vlastník či provozovatel. Žalobkyně ji vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu a náhrady nákladů na mimosoudní uplatnění ve výši [částka]. 4. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (1) [příjmení] tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 5. Za situace, kdy žalobkyně postupem podle § 15 zákona upravujícího evidenci pojištění odpovědnosti, informování pojistitelů a Ministerstva dopravy o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti a údaje o vozidlech a jejich vlastnicích nebo provozovatelích, zjistila, že žalovaná je evidována jako vlastník či provozovatel vozidla, která nemá sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, bylo povinností žalované na výzvu žalobkyně zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 3 zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb., jakož i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Nárok na úroky z prodlení je odůvodněn § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka [částka] se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši [částka]. Žalobkyně uplatňuje žaloby na zaplacení příspěvků podle § 4 zákona opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, nepojištěného vozidla, nepojištěného období a výše nároku.