2 C 55/2022-9 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Osvojitel se domáhá osvojení osvojence, jenž je synem manželky osvojitele [celé jméno svědkyně], rozené [příjmení], s níž uzavřel manželství dne [datum]. Z manželství se narodila dcera [celé jméno svědkyně], [datum narození]. Osvojitel má z předchozího manželství syna [celé jméno osvojence], narozeného [datum]. Osvojenec nemá otce, jenž by byl uveden v rodném listě osvojence. Osvojitel vychovával a živil osvojence, který s ním od šesti let věku žil ve společné domácnosti. Vznikl mezi nimi vztah jako mezi otcem a synem a mezi ostatními dětmi osvojitele a osvojencem vznikl pozitivní sourozenecký vztah. Již v roce 1996 byla povolena změna příjmení osvojence podle příjmení osvojitele. Osvojenec byl po celou dobu součástí společných aktivit rodiny, jezdil s nimi na dovolené a osvojitel k němu přistupoval jako ke svému synovi. Oba účastníci vyjádřili přání, aby se osvojenec stal součástí rodiny osvojitele se všemi důsledky. Zdravotní stav obou je dobrý a je mezi nimi přiměřený věkový rozdíl. Žádný z nich nemá nesplacené dluhy a oba nebyli soudně trestáni. Osvojenec nemá děti. 2. Z oddacího listu Obecního úřadu Větřní ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželství osvojitele a matky osvojence bylo uzavřeno dne [datum]. Z rodného listu osvojence z [datum] bylo zjištěno, že jeho matkou je [celé jméno svědkyně], rozená [příjmení], [datum narození]. Z rozhodnutí Městského úřadu v Českém Krumlově z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že byla povolena změna příjmení osvojence [jméno] [příjmení], [datum narození] na příjmení„ [celé jméno žalobce]“. 3. Z výpovědi osvojitele bylo zjištěno, že o osvojence pečuje od jeho šesti let, kdy osvojitel uzavřel manželství s matkou osvojence. Osvojitel považuje osvojence za svého syna, od dětství ho vychovával a živil, přičemž mají silné citové vazby. Osvojenec má také citové vazby a dobré vztahy se synem osvojitele z prvního manželství a s polorodou sestrou, která je dcerou osvojitele a matky osvojence. 4. Osvojenec ve své výpovědi potvrdil skutečnosti uváděné osvojitelem a po poučení o právních následcích osvojení ve smyslu §§ 832 a 833, 840 až 845 a 850 až 853 o. z. výslovně prohlásil, že s osvojením souhlasí. 5. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že je od roku 1996 manželkou osvojitele, s nímž má dceru narozenou v roce 1996 a s nímž sdílí společnou domácnost, přičemž společnou domácnost nejméně do dosažení zletilosti sdílel také osvojenec, který je synem svědkyně. Potvrdila, že mezi osvojitelem a osvojencem je vztah otce a syna, že osvojitel o osvojence od jeho šesti let pečoval, vychovával ho a živil, přičemž svědkyně s osvojením jejího syna osvojitelem souhlasí. Její dcera [celé jméno svědkyně] a syn osvojitele [celé jméno osvojence] proti osvojení ničeho nenamítají, což platí i pro její rodiče. 6. Na podkladě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že jsou splněny všechny podmínky pro osvojení. Mezi osvojitelem a osvojencem je takový vztah, jaký je mezi rodičem a dítětem (§ 795 věta první o. z.). Osvojitel podal návrh soudu na osvojení osvojence, k němuž se zletilý osvojenec připojil (§ 796 odst. 2 o. z.). Osvojitel je zletilý a svéprávný a svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ho vedou k osvojení, zaručuje, že bude pro osvojence dobrým rodičem (§ 799 odst. 1 o. z.). Soud nezjistil, že by osvojení osvojence bylo v zásadním rozporu se zájmy dalších dětí osvojitele s přihlédnutím k tomu, že majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující (§ 801 o. z.), dále že mezi osvojitelem a osvojencem je přiměřený věkový rozdíl jedné generace (§ 803 část věty před středníkem o. z.) a že osvojitel a osvojenec nejsou osobami příbuznými v přímé linii, ani sourozenci (§ 804 o. z.). Osvojenec osobně vůči soudu prohlásil souhlas s osvojením po poučení o účelu, obsahu a důsledcích jeho souhlasu (§ 806 o. z.). 7. Soud dále zjistil, že osvojení není v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o. z.), neboť osvojením se faktický stav, kdy osvojitel vykonával dlouhodobě roli sociálního rodiče osvojence, kvalitativně mění ve stav právní. Osvojení osvojence osvojitelem je tak v naprostém souladu s účelem a smyslem tohoto institutu spočívajícího v přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 o. z.). Osvojitel tak přijímá osvojence jako svého vlastního syna, čímž se jejich vztahu dostane nové kvality. Současně byly splněny podmínky pro osvojení, které je obdobou osvojení zletilého podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z., neboť osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a navíc osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojence (§ 847 odst. 2 o. z.), neboť matka osvojence je manželkou osvojitele a s osvojením souhlasí a skutečný otec osvojence není znám. Za situace, kdy byly splněny všechny zákonné podmínky pro osvojení zletilého osvojence podle shora uvedených ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud návrhu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu, neboť osvojenec se k návrhu osvojitele připojil.