2 C 59/2022-19 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 810 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši uvedenými ve výroku rozsudku z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „zákon“) z důvodu porušení povinnosti žalovaného podle § 1 odst. 2 zákona. Žalovaný v období [datum] do [datum] neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], [VIN kód], přestože byl evidován jako jeho vlastník nebo provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku pro uvedené vozidlo podle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v aktuálním znění, částku 65 Kč. Základ příspěvku tak činí 3 510 Kč. Žalobkyně dále podle § 4 odst. 4 zákona požaduje poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osoby vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného postupu podle § 15 zákona. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení podle § 4 odst. 6 zákona dne [datum] a doručila ji dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil skutkový závěr, že žalovaný neměl v období uvedeném v prvním odstavci tohoto odůvodnění sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přestože byl v registru silničních vozidel evidován jako jeho vlastník či provozovatel. Žalobkyně ho včas v propadné lhůtě vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu a náhrady nákladů na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. 4. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018. (1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [právnická osoba] podle odstavce 4 zaniká, pokud [právnická osoba] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [právnická osoba] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [právnická osoba], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [právnická osoba] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [právnická osoba] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [právnická osoba] u soudu. 5. Za situace, kdy žalobkyně postupem podle § 15 zákona upravujícího evidenci pojištění odpovědnosti, informování pojistitelů a Ministerstva dopravy o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti a údaje o vozidlech a jejich vlastnicích nebo provozovatelích, zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník či provozovatel vozidla, který nemá sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, bylo povinností žalovaného na výzvu žalobkyně zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 3 zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb., jakož i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Nárok na úroky z prodlení je odůvodněn § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka 1 489 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 189 Kč. Žalobkyně uplatňuje žaloby na zaplacení příspěvků podle § 4 zákona opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, nepojištěného vozidla, nepojištěného období a výše nároku.