5 C 69/2022-15 — Okresní soud v Českém Krumlově

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a) o. s. ř., ačkoli byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, když žalobkyně je provozovatelem veřejné drážní a silniční dopravy na základě zákona č. 111/1994 Sb. a zákona č. 226/1994 Sb. Provádí smluvní přepravu veřejnosti na základě smluvních přepravních podmínek vydaných žalobkyní. Žalovaný byl přepravován bez platné jízdenky a nedokázal se platným jízdním dokladem prokázat, čímž porušil přepravní podmínky žalobkyně. Žalovaný takto cestoval dne [datum] na lince [číslo] [příjmení], když ho zkontroloval bez platného jízdního dokladu přepravní kontrolor. O provedené přepravní kontrole byla sepsána hlášenka ze dne [datum]. Kromě jízdného ve výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit přirážku k jízdnému ve výši [částka]. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení prokázala nárok na zaplacení částky [částka], rozhodl soud o povinnosti žalovaného dlužnou částku vč. příslušenství zaplatit. Po právní stránce soud posoudil věc jako porušení přepravních podmínek žalobkyně, dále soud vycházel z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, dle něhož smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Povinnost vyplývá z § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění, popř. z § 18a) odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci účtovala zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále paušální náhradu ve smyslu vyhl. 254/2015 Sb., a to § 2 odst. 1 při podání návrhu na ustáleném vzoru, kdy hodnota plnění nepřevyšuje [částka], činí paušální náhrada do podání návrhu na zahájení řízení [částka] za každý úkon. Za předžalobní výzvu a podání žaloby účtovala žalobkyně 2 úkony po [částka], celkem [částka]. Soud proto žalobci jako náhradu nákladů přiznal celkově částku [částka]. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z §160 o. s. ř.