6 C 145/2022-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se v řízení před soudem proti žalované domáhala vydání elektronického platebního rozkazu pro částku shora na tom skutkovém základu, že jde o postoupenou pohledávku, jejímž původním věřitelem byla [právnická osoba] podnik [územní celek] a. s., [IČO], sídlem [adresa]. Jde o nárok z přepravní smlouvy, když žalovaná [datum] cestovala vozidlem městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně a na výzvu revizora se neprokázala platným jízdním dokladem. Dlužná částka představuje 16 Kč - dlužné jízdné a 1 500 Kč - přirážka k jízdnému. Žalovaná neplnila ani po výzvě. 2. Pokud byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, byl zrušen poté, co se ho žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř Ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle listin předložených žalobkyní. Účastníci sporu s tímto postupem souhlasili. 4. Listiny předložené žalobkyní, a to zápis o provedené přepravní kontrole, smluvní přepravní podmínky, tarif pro přepravu cestujících, smlouva o postoupení pohledávky a předžalobní výzva prokazují následující. 5. Žalovaná [datum] cestovala vozidlem městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, tím uzavřela smlouvu o přepravě osob. Porušila povinnost vyplývající z této smlouvy, a to povinnost zaplatit jízdné 16 Kč. Na výzvu přepravního kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Proto jí byla uložena povinnost doplatit částku 16 Kč a částku 1 500 Kč, jako přirážku v důsledku nezaplacení jízdného. Žalovaná nereagovala ani na výzvu k zaplacení. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] pohledávku za žalovanou postoupil současné žalobkyni. Žalovaná o tom byla vyrozuměna. 6. Po zhodnocení všech důkazů v řízení provedených soud uzavírá. Nárok žalobkyně je dán a je v souladu s ustanovením § 1879 a násl. obč. zákoníku. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky prokazuje svou věcnou aktivní legitimace k podání žaloby. Vlastní nárok pak vyplývá z ustanovení § 2550 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. Ostatně žalovaná v řízení před soudem netvrdila ani neprokazovala, že nárok žalobkyni nevznikl, případně že zanikl, ať už zaplacením či jiným způsobem. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku, jejíž výše je v souladu s tarifem pro přepravu cestujících v rozhodné době, dále smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč – přirážku k jízdnému, jejíž výše není v rozporu se zákonem č. 111/16994 Sb. v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalovaná se se zaplacením dlužné částky dostala do prodlení, soud přiznal žalobkyni i žádané příslušení, jímž ve smyslu § 1970 obč. zákoníku je úrok z prodlení jako sankce za to, že nebylo zaplaceno řádně a včas. Výše úroku z prodlení odpovídá prováděcímu předpisu k tomuto ustanovení zákona platnému v době, kdy došlo k prodlení žalované se zaplacením dlužné částky. Jde o nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 7. Podle § 142 a § 142a o. s. ř. soud přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady se sporem spojené. Jde o náklady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a vyúčtovanou odměnu právního zástupce žalobkyně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, § 14b. Jde o tři úkony právní pomoci po 200 Kč, třikrát režijní paušál po 100 Kč Celkem náklady řízení představují částku uvedenou ve výroku rozsudku.