9 C 300/2022-34 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit 14 834,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 500,77 Kč za dobu od 2. 5. 2020 do 30. 9. 2021 úrok 7,89 % ročně z částky 14 834,78 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 834,78 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále jen,,banka“), podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], zapsaná u MS v [obec], v odd. A [číslo]. Žalovaná dne [datum] prostřednictvím Žádosti o klasický úvěr [číslo] (dále jen„ Žádost“) požádala [příjmení] o poskytnutí úvěru. Žádosti žalované bylo ze strany [příjmení] vyhověno a její akceptací došlo mezi [příjmení] a žalovanou k uzavření Smlouvy, na základě které se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému úvěr [číslo] ve výši 17 996,00 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 7,89 % p.a. v pravidelných 36.měsíčních splátkách ve výši 591 Kč, a to dle Smlouvy, Rámcové smlouvy, Produktových podmínek a Všeobecných obchodních podmínek. Žalobce svoji povinnost splnil a úvěr žalované poskytl. Žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila banka v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 834,78 Kč z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 500,77 Kč. 2. Žalobce byl soudem vyzván k tomu, aby doplnil svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem prověřoval právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele před poskytnutím úvěru, zejména k prověření příjmů a výdajů žalované za odpovídající období posouzení závazku žalované a jejich plnění, majetkovou situaci žalované a další. K tomuto aby ve stanovené lhůtě předložil nebo označil důkazy. Žalobce byl poučen o tom, že nebude-li výzvě vyhověno, vystavuje se možnosti, že nebude vyhověno celému uplatněnému nároku v části přesahujícím jistinu a zákonný úrok z prodlení. 3. Na výzvu soudu žalobce doplnil svá skutková tvrzení tak že, dle jeho názoru je posuzování schopnosti spotřebitele splácet mu poskytnutý úvěr konkretizováno pouze ve dvou směrech. Zaprvé, posouzení by mělo být založeno mimo jiné na informacích získaných od spotřebitele. Jedná se o základní povinnost věřitele při poskytování spotřebitelských úvěrů, získat od spotřebitele informace relevantní pro posouzení jeho úvěruschopnosti, přičemž s přihlédnutím k § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru nepostačuje pouze pasivní sběr informací, ale věřitel by si měl rozhodné informace aktivně vyžádat. A zadruhé, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li to nezbytné. Žalobce poukázal na fakt, že naplnění druhého směru není vždy nutně obligatorním pokračováním ověřování úvěruschopnosti, když již poskytovatel naplnil směr první, nýbrž toto ověřování, nahlédnutím do databází, je povinné pouze v případech, ve kterých je tento postup nezbytný. K prvnímu z výše uvedených směrů posuzování schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr, žalobce uvádí, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru postupoval zcela v souladu se zákonnými podmínkami, kdy vycházel z informací mu poskytnutých samotným žalovaným v Žádosti o klasickém úvěru [číslo]. Mezi tyto informace patří jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu, rodné číslo, číslo OP, rodinný stav, způsob bydlení, stáří bankovního účtu, pozice v zaměstnání, údaje o zaměstnavateli, čistý měsíční příjem ve výši 16 500 Kč a celkové náklady domácnosti ve výši 8 000 Kč. Právní předchůdce žalobce se však pouze s těmito zjištěními nespokojil, a dále proto přistoupil k naplňování druhého směru posuzování úvěruschopnosti žalovaného, kdy aktivně vyhledával relevantní skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalovaného splácet v souladu s Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém se uvádí„ [příjmení] může s Vaším souhlasem nahlédnout do: Pozitivního registru vedeného [příjmení], zájmovým sdružením právnických osob, [IČO]; V souladu se zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách a zákonem č. 634/1992 Sb., může [příjmení] nahlédnout i bez Vašeho souhlasu do Bankovního registru klientských informací (BRKI) vedeného CBCB – [právnická osoba], [IČO]. Nebankovního registru klientských informací (NRKI) vedeného CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, zájmovým sdružením právnických osob, [IČO], a Registru FO a Registru IC vedeného [příjmení], zájmovým sdružením právnických osob, [IČO]“ Dle § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako„ úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“. Žalobce je toho názoru, že ve výše uvede definici, je zcela klíčové a rozhodné použité slovo„ rozumně“, kdy dle žalobce, jeho právní předchůdce postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalovaného dostatečně zodpovědně, odborně, a zcela v souladu se zákonem a zároveň s péčí, kterou po něm bylo možné rozumně požadovat. 4. Žádost o úvěr [číslo] prokazuje, že žalovaná požádala o úvěr u právního předchůdce žalobce a mimo jiné v něm uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 16 500 Kč a celkové náklady domácnosti 8 000 Kč Smlouva o úvěru prokazuje, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout úvěr za podmínek uvedených v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 17 996 Kč z něhož bylo zaplaceno žalovanou 6 239 Kč, smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem a oznámení o postoupení pohledávek prokazuje, že žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Skutečnost, že právní předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil, prokazuje písemné odstoupení od úvěrové smlouvy. 5. Skutkovým závěrem soudu je, že pohledávka uplatňovaná v projednávané věci byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Žalovaná dne [datum] prostřednictvím Žádosti o klasický úvěr [číslo] požádala [příjmení] o poskytnutí úvěru. Žádosti žalované bylo ze strany [příjmení] vyhověno a její akceptací došlo mezi [příjmení] a žalovanou k uzavření Smlouvy, na základě které se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému úvěr [číslo] ve výši 17 996,00 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 7,89 % p.a. v pravidelných 36.měsíčních splátkách ve výši 591 Kč, a to dle Smlouvy, Rámcové smlouvy, Produktových podmínek a Všeobecných obchodních podmínek. Žalobce svoji povinnost splnil a úvěr žalované poskytl. Žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila banka v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 834,78 Kč z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 500,77 Kč. 6. Žaloba je důvodná pouze částečně. Podle § 84-89 Zákona číslo 527/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen ověřit skutečnosti, které žadatel o úvěr v žádosti uvádí. Žalobce se v projednávané věci spokojil pouze s tvrzeními žalované o svých příjmech a výdajích domácnosti, aniž by je jakkoliv ověřoval. Takové zkoumání úvěruschopnosti žalované je nedostatečné a neúplné a vede k neplatnosti úvěru. Pokud právní předchůdce žalobce zajistil výpisy z veřejných evidencí dlužníků, je tím splněna jen část povinnosti k ověřování úvěruchopnosti, kterou žalovací má. Soud tak přiznal žalobci pouze bezdůvodné obohacení, které se žalované dostalo poskytnutím úvěru ve výši 17 996 Kč podle § 2991 násl. Zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Pokud žalovaná z úvěru 17 996 Kč zaplatila 6 239 Kč je povinna zaplatit žalobci 11 757 Kč a v této části soud žalobě vyhověl. Ve zbytku, tedy rozdílu žalované částky 14 834,78 Kč a oprávněného nároku ve výši 11 737 Kč tedy v části 3 077,78 Kč byla žaloba zamítnuta, stejně jako v části sjednaných úroků z prodlení. Žalobci pak byl přiznán k jistině i nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. V případě plného úspěchu by žalobci náležely náklady řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (neboť podaný návrh na vydání elektronického platebního rozka