10 C 188/2023-20 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení: jednak částky 6 735 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně z částky 6 435 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, z důvodu porušení povinnosti žalovaného podle § 1 odst. 2 daného zákona. Žalovaný v období od 24. 8. 2021 do 30. 11. 2021 (tj. 99 dnů) neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ předmětné vozidlo“), přestože byl evidován jako jeho vlastník nebo provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku pro uvedené vozidlo podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v aktuálním znění, částku 65 Kč. Žalobkyně dále podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požaduje poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení podle § 4 odst. 6 daného zákona dne 17. 3. 2022. jednak částky 5 760 Kč s 15% úroky z prodlení ročně z částky 5 460 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla z důvodu porušení povinnosti žalovaného podle § 1 odst. 2 daného zákona. Žalovaný v období od 1. 12. 2021 do 22. 2. 2022 (tj. 84 dnů) neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla [registrační značka], přestože byl evidován jako jeho vlastník nebo provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku pro uvedené vozidlo podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 65 Kč. Žalobkyně dále podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požaduje poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení podle § 4 odst. 6 daného zákona dne 14. 7. 2022. 2. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména výzev k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo a detailních informací k zásilkám obsahujícím výzvy k úhradě zaslaným prostřednictvím České pošty, s. p., učinil skutkový závěr, že žalovaný neměl v obdobích uvedených v prvním odstavci tohoto odůvodnění sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla, přestože byl v registru silničních vozidel evidován jako jeho vlastník či provozovatel. Žalobkyně jej včas v propadné lhůtě vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu a k úhradě náhrady nákladů na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč, učinila tak ke každému ze dvou výše zmíněných období, proto požaduje dvakrát 300 Kč. 3. Podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla platí: <i>(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>(2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>(4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>(5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>(6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>(7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.</i> 4. Žalobkyně postupem podle § 15 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník či provozovatel předmětného vozidla, které nemá sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Za této situace bylo povinností žalovaného na výzvu žalobkyně zaplatit: příspěvek podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a podle vyhlášky č. 205/1999 Sb.; tento příspěvek dosáhl za dobu 183 (99 + 84) dnů, po kterou nebylo předmětné vozidlo pojištěno, výše 11 895 Kč při sazbě 65 Kč za den podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.; náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2 × 300 Kč). 5. Dohromady je tedy žalovaný povinen zaplatit 12 495 Kč (11 895 Kč + 600 Kč). 6. Dále má žalobkyně nárok na úroky z prodlení, který vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka 2 252 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátkou za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokátka z odměny a z náhrady hotových výdajů povinna odvést, ve výši 252 Kč. Žalobkyně uplatňuje žaloby na zaplacení příspěvků podle § 4 zákona opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, nepojištěného vozidla, nepojištěného období a výše nároku.