5 C 204/2023-42 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 10. 7. 2023 domáhala zvýšení výživného vůči svému otci [celé jméno žalovaného] počínaje dnem 5. 8. 2023. Uvedla, že naposledy bylo výživné zvyšováno v roce 2018, a to 2 500 Kč měsíčně. Tehdy byla nezletilou, studentkou 2. ročníku střední školy. Nyní studuje vysokou školu a její výdaje se zvýšily. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Dceři sdělil, že žádaná částka 8 000 Kč měsíčně se mu zdá vysoká. 3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Rozsudkem [číslo jednací] bylo naposledy zvyšováno výživné pro tehdy nezletilou [celé jméno žalobkyně], když rozsudek nabyl právní moci 10. 4. 2019, výživné bylo zvyšováno dnem 1. 11. 2018 na částku 2 500 Kč měsíčně. Dle sdělení žalobkyně následně výživné zvyšováno nebylo ani soudním rozhodnutím ani dohodou účastníků. 5. Soud následně zjišťoval, jakým způsobem se změnily osobní a majetkové poměry na straně žalobkyně a na straně žalovaného. <b>6. Osobní a majetkové poměry žalobkyně:</b> V roce 2018 v době posledního rozhodování o zvýšení výživného byla žalobkyně nezletilou, studentkou 2. ročníku střední školy. Chodila na cvičení, což představovalo roční výdaje 700 Kč. V současné době je žalobkyně studentkou Jihočeské univerzity v [obec] ve studijním programu sociální a charitativní práce, studijní program bakalářský, ročník třetí. Žije v městském bytě 3 + kk spolu se svojí maminkou, jejím přítelem a jejich dítětem. Žalobkyně bydlí na koleji v [obec], kde platí 3 500 Kč měsíčně za ubytování, za obědy zaplatí 3 000 Kč za měsíc. Snídaně a večeře si připravuje sama, hygiena, snídaně a večeře ji stojí přibližně 2 000 Kč měsíčně. Dělá si kurzy v rámci celoživotního vzdělávání, když jeden kurz v oblasti kriminologie, kriminalistiky a sociální práce stojí 800 Kč. Za semestr si dělá asi čtyři kurzy celoživotního vzdělávání, což v průměru vychází na 533 Kč za měsíc. Z [obec] do Budějovic jezdí autobusem, a to v pondělí, v pátek se vrací zpět. Měsíčně tak za jízdné zaplatí asi 160 Kč. Za školní pomůcky zaplatí za půl roku asi 1 000 Kč. Dělá bojový sport, za což platí 2 500 Kč za rok, přibližně 200 Kč za měsíc. Chodí ještě na další sport, který stojí 500 Kč za měsíc. Celkové měsíční výdaje na nutné potřeby má 10 000 – 11 000 Kč, další výdaje spojené s oblečení a dalšími potřebami jí hradí matka, současně s možností bydlet u matky v domácnosti o víkendech, svátcích a podobně. O prázdninách pracuje, během letních prázdnin si vydělala 30 000 Kč, z nichž si v současné době hradí kolej a další potřeby, neboť otec jí v posledních měsících výživné neplatí. Svůj výdělek již téměř spotřebovala. <b>7. Osobní a majetkové poměry žalovaného:</b> V době posledního rozhodování soudu měl otec dvě vyživovací povinnosti, v říjnu 2018 byl propuštěn z výkonu trestu, když předpoklad dosahovaného výdělku byl 14 000 Kč měsíčně čistého. Sankčně byl vyřazen z evidence úřadu práce. V současné době je dle sdělení žalobkyně a předložených listinných důkazů žalovaný zaměstnán ve Španělsku jako řidič kamionu. Dle sdělení žalobkyně jí žalovaný jednou řekl, že vydělává v přepočtu 60 000 Kč měsíčně, žalovaný má vyživovací povinnost ještě k jejímu nevlastnímu bratru ve věku asi 6 nebo 7 let. Podle jejího názoru má tedy dvě vyživovací povinnosti, tedy k mladšímu bratrovi a jí. O jeho osobních poměrech ve Španělsku ničeho neví. S otcem je v kontaktu přes telefon nebo internet, naposledy jí zaplatil výživné za květen, pak čtyři měsíce ničeho nezaplatil a následně poslal 2 500 Kč, což započetla na červen roku 2023. Od té doby na výživné ničeho nezaplatil. Z předložené komunikace na internetu potom vyplývá, že žalovaný sdělil žalobkyni, že si k Vánocům koupil auto, jehož fotografie jsou rovněž předloženy. Žalovaný soudu nepředložil žádné doklady o svých příjmech. <b>8. Závěr o skutkovém stavu věci:</b> Žalobkyně a žalovaný jsou příbuznými v linii přímé, a to dcera a otec. Žalovaný má tedy vůči žalobkyni vyživovací povinnost, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně studuje bakalářské studium na vysoké škole Jihočeské univerzity v [obec] ve třetím ročníku, připravuje se tedy na budoucí povolání a není schopna se samostatně živit. Otec žije ve Španělsku, pracuje jako řidič kamionu. Jeho příjmy se mohou pohybovat kolem 50 000 Kč měsíčně, když žalovaný soudu doklady o příjmech nepředložil, žalovaný má dvě vyživovací povinnosti. Žalobkyně žije spolu s matkou, jejím přítelem a mladším bratrem v nájemním bytě 3+kk. Nezbytné výdaje měsíčně podle předložených dokladů činí 9 560 Kč měsíčně, podle odhadů žalobkyně kolem 11 000 Kč měsíčně, další výdaje jí hradí matka, a to za oblečení, telefon a další věci. Žalovaný zaplatil naposledy výživné za červen roku 2023 ve výši 2 500 Kč. Od té doby ničeho nezaplatil. Osobní a majetkové poměry žalobkyně se od předchozího rozhodování soudu v roce 2019 s účinností od listopadu roku 2018 změnily, byla studentkou 2. ročníku střední školy, v současné době je studentkou 3. ročníku vysoké školy. Od doby předchozího rozhodování soudu uplynulo téměř pět let, žalobkyně je dospělá a její výdaje se zvýšily. Žalobkyně prokázala měsíční výdaje 9 560 Kč měsíčně zdokladované, další výdaje má nepravidelně nebo na ně neměla doklady, náklady na ošacení vůbec neuváděla s tím, že jí ho kupuje matka. Rovněž náklady na telefon hradí maminka. Protože žalovaný žalobkyni neplatí řádně výživné, byla nucena si vydělávat o prázdninách, když peníze použila na výdaje spojené se studiem. Jsou zde tedy prokázány důvody pro zvýšení výživného na straně žalobkyně, když její výdaje jsou v současné době mnohem vyšší, než bylo v době studia na střední škole. Zároveň žalovaný v době předchozího rozhodování soudu byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, sankčně vyřazený z úřadu práce a vycházelo z předpokládaného čistého příjmu 14 000 Kč měsíčně. V současné době jako řidič kamionu může mít kolem 50 000 Kč čistého. Všechny tyto skutečnosti vedou soud k závěru, že rozhodl o zvýšení výživného počínaje dnem 5. 8. 2023, od kdy žalobkyně zvýšení výživného žádala. Současně soud rozhodl i o dlužném výživném, když poslední výživné žalovaný zaplatil za červen roku 2023. Soud považuje za přiměřené výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně od 5. 8. 2023. Dlužné výživné v celkové výši 29 920 Kč soud povolil žalovanému splácet spolu s běžným výživným po 2 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Je tvořeno částkou 2 500 Kč za červenec 2023, za srpen poměrnou část za první čtyři dny ve výši 323 Kč počítané z měsíčního výživného 2 500 Kč, a za 27 dní srpna roku 2023 pak částku 6 097 Kč počítané z měsíčního výživného 7 000 Kč, za měsíce září, říjen a listopad po 7 000 Kč měsíčně. 9. Právní posouzení věci: Po právní stránce soud posoudil věc podle § 909 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu. Při posouzení konkrétní odpovídající výše výživného vychází soud z ustanovení § 910 – 918 o. z. Dle § 913 odst. 1, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné poměry oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopnosti a možností majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popř. i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Za dané situace soud vychází z toho, že poměry obou rodičů nejsou nijak vysoké, žalobkyni tedy přiznal výživné v rozsahu tak, aby mohla zaplatit nezbytné výdaje, na což budou přispívat oba rodiče. Dle § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Dle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 10.Výrok o nákladech řízení odpovídá skutečnosti, že žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, částečně neúspěšná, a rovněž tak žalovaný. O nákladech řízení tak je rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.