5 C 92/2023-15 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 25. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a také prokazoval, kdy a jaké dlužné částky vyrovnal. 3. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným byl proveden pokus o uzavření smlouvy o úvěru, k uzavření smlouvy však nedošlo. Přesto tehdejší věřitel společnost [právnická osoba], zaslala žalovanému na jeho účet částku 20 000 Kč dne 7. 9. 2021, a to na účet č. [bankovní účet]. V platbě bylo uvedeno číslo v poznámce [číslo]. V září roku 2021 byl proveden na banku [právnická osoba] dotaz, zda účet patří žalovanému. Žalovaný se bez spravedlivého důvodu obohatil tím, že na jeho účet byla převedena částka 20 000 Kč a žalovaný tuto částku žalobci nevrátil, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka dne 9. 11. 2022. Pohledávka společnosti [právnická osoba], byla na žalovaného postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022. 4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 20 000 Kč s příslušenstvím, když právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], zaslala žalovanému na jeho účet [bankovní účet] dne 7. 9. 2021 částku 20 000 Kč bez právního důvodu, neboť smlouva fakticky uzavřena nebyla. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit včetně příslušenství. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., dle jehož odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V souladu s § 142 a) zákona č. 99/1963 Sb. byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je potom stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. 6. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Advokát má právo za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a výzvu k zaplacení za 3 úkony právní služby, celkem 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby má právo ve smyslu § 14b/5a na režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč. Z celkové částky 1 200 Kč má advokát právo na 21 % DPH ve výši 252 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč činí náklady řízení 2 252 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal. 7. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.