6 C 47/2023-26 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se v řízení před soudem proti žalovanému domáhala vydání elektronického platebního rozkazu pro částku shora na tom skutkovém základu, že jde o postoupenou pohledávku, jejímž původním věřitelem byla společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], když jde o nárok ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 23. 12. 2015 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný porušil podmínky smluvního vztahu a dlužnou částku ani po výzvách nezaplatil. 2. Pokud byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, byl zrušen poté, co se ho žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Dále soud postupoval podle § 115a o. s. ř. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, podle listin předložených žalobkyní. Účastníci sporu s tímto postupem souhlasili. 4. Listiny předloženého žalobkyní, a to smlouva o zápůjčce, smluvní podmínky, zákaznická karta, přehled plateb, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, včetně dokladů o odeslání prokazují následující. 5. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne 23. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce, podle které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 18 000 Kč v den uzavření smlouvy a žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 049 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 370 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, s odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 699 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky (18 000 Kč) a poplatků (15 049 Kč) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) po 551 Kč s poslední splátkou 15. 2. 2017. Dlužno dodat, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobce posoudil schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, když poskytnuté informace zaznamenal do zákaznické karty a skutečnost je zaznamenána i v samotné předmětné smlouvě. Žalovaný podpisem potvrdil, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Zákaznická karta prokazuje, že právní předchůdce žalobkyně si vyžádal od žalovaného doklady ohledně pracovního úvazku, doklady ohledně tří měsíčních příjmů a personální situaci, zda má či nemá vyživovací povinnosti, kde bydlí, s jakými náklady a zda má úvěry z kreditní karty, případně jiné zápůjčky. Žalovaný řádně a včas sjednané splátky neplnil, tím porušil závazek ze smlouvy. Poslední splátku zaplatil 20. 6. 2016. Ke dni 14. 10. 2016 dlužná jistina činila 14 862,63 Kč a dlužný poplatek 10 426,37 Kč. Po 14. 10. 2016 žalovaný zaplatil 5 500 Kč. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postoupil pohledávku za žalovaným současné žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni postoupení pohledávky žalovaný uhradil celkem 13 060 Kč, tudíž k tomuto datu činila výše pohledávky bez příslušenství celkem 19 989 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Po podpisu smlouvy o postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný zaplatil dalších 6 000 Kč. Přesto žalovaný nezaplatil celou dlužnou částku, byť byl písemně právním zástupcem žalobkyně k tomu vyzván. 6. Po zhodnocení všech důkazů v řízení provedených soud uzavírá. Nárok žalobkyně je dán a je v souladu se smlouvou o postoupení pohledávky, tak jak jí původní věřitel uzavřel se současnou žalobkyní ve smyslu § 1879 a násl. obč. zákoníku Smlouva prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Vlastní nárok pak vychází ze smlouvy o zápůjčce, tak jak jí žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli 23. 12. 2015 (viz ustanovení § 2390 obč. zákoníku). 7. Žalovaný v řízení před soudem netvrdil, ani neprokazoval, že žalobkyni nárok nevznikl, případně že zanikl, ať už zaplacením či jiným způsobem. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku, jejíž výše se odvíjí od uzavřené smlouvy o zápůjčce a prokázanému skutečnému plnění ke dni podání žaloby. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a plně uhrazena ve smyslu uzavřené smlouvy, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 222,40 Kč sjednaným úrokem ve výši 20,50 % ročně (obchodní úrok sjednaný za půjčení finančních prostředků), a to od 16. 2. 2017, což je ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky do zaplacení (viz čl. 4 Smluvních podmínek). Současně dlužná částka se i úročí zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 obč. zákoníku, když jde o sankci za to, že nebylo zaplaceno řádně a včas. Výše úroku je odvislá od úrokové sazby platné v době, kdy došlo k prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky (viz prováděcí předpis k ustanovení § 1970 obč. zákoníku). 8. Ve smyslu § 142 a § 142a o. s. ř. soud rozhodoval o nákladech řízení. Úspěšné žalobkyni soud přiznal všechny účelně vynaložené náklady se sporem spojené. Jde o náklady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměnu advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 14b. Jde o tři úkony právní služby po 300 Kč, třikrát režijní paušál po 100 Kč, a to povýšeno o DPH, když právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH. Celkem náklady řízení představují částku uvedenou ve výroku rozsudku.