11 C 9/2024-20 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 24. 5. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 15 220 Kč s příslušenstvím a dále na nákladech spojených s uplatněním pohledávky požadovala zaplacení částky 2.500 Kč.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz EPR , Anonymizováno, /2024-6 ze dne 30. 5. 2024, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dne 27. 6. 2023, na základě níž byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 9 500 Kč na účet č. , č. účtu, dne 27. 6. 2023. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 088 Kč, poplatek i jistina byly splatné dne 27. 7. 2023 , žalovaný však ničeho neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Soud v průběhu řízení zjišťoval, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když za tím účelem vyzval žalobkyni usnesením č.j. 11 C 9/2024-14, aby soudu doložila, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost, především z jakých konkrétních dokumentů vycházela a jaké informace z nich byly zjištěny. Podáním ze dne 24. 9. 2024 žalobkyně soudu sdělila, že k prověření úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení. Uvedla, že v případě, že by soud došel k závěru o neplatnosti spotřebitelského úvěru, žádá, aby žalovaný vrátil z titulu bezdůvodného obohacení to, co podle zápůjčky dostal, a to včetně úroků z prodlení. Za této situace má soud za to, že žalobkyně v řízení neprokázala splnění zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím zápůjčky, má tedy právo pouze na vrácení toho, co žalovanému poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Co do zbývajících nároků soud tedy žalobu zamítl.5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni pouze jistinu ve výši 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 7. 2023 do zaplacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty a že se je zavázal vrátit do 27. 7. 2023. Protože však žalovaný na poskytnutou zápůjčku ničeho nevrátil, a protože byla zjištěna neplatnost této smlouvy o zápůjčce z titulu nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, má žalovaný povinnost vrátit částku 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Co do zbývajících nároků soud žalobu zamítl.6. Po právní stránce soud posoudil věc jako nárok na vrácení zápůjčky se sjednaným poplatkem za zapůjčení podle § 2390 a následujících obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. S ohledem na shledání zápůjčky jako neplatné soud posuzoval věc z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., dle jehož odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Výrok o nákladech řízení odpovídá tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze zčásti. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem ve věci. Žalobkyně byla úspěšná ve výši 62 %, neúspěšná ve výši 38 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši 24 %. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta ve smyslu vyhlášky 177/1996 Sb., a to 300 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát účtoval tři úkony právní služby, a to příprava + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a předžalobní výzvu. Ke každému úkonu právní služby advokátu náleží režijní paušál po 100 Kč ve smyslu § 13 odst. 3, celkem 300 Kč. Z celkové částky 1 200 Kč má advokát právo na 21 % DPH, celkem tedy na částku 1 452 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč činí náklady řízení celkem 2 252 Kč. S ohledem na to, že žalobce má právo pouze na 21 % těchto nákladů, přiznal soud žalobci částku 540,48 Kč.8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.