2 C 70/2024-37 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 27 709 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 9. 1. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaným jakožto úvěrovaným.2. Podáním ze dne 3. 5. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 584,72 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 12. 12. 2023, č. j. EPR , Anonymizováno, /2023-5, který ovšem soud usnesením ze dne 27. 2. 2024, č. j. EPR , Anonymizováno, /2023-8, zrušil pro absenci jeho řádného doručení žalovanému., právnická osoba, projednání věci nařídil soud jednání, k němuž se dostavil toliko zástupce žalobkyně.6. Při jednání provedl soud listinné důkazy založené ve spisovém materiálu. Sdělen byl podstatný obsah:- úvěrové smlouvy na č. l. 18 až 19,- transakční historie na č. l. 20,- výplatních lístků na č. l. 24 až 25,- žádosti o úvěr na č. l. 26,- pracovní smlouvy na č. l. 27 až 28,- smlouvy o cesi (CEPR),- seznamu postupovaných pohledávek (CEPR),- oznámení o postoupení pohledávky (CEPR),- předžalobní upomínky a s tím souvisejících podacích lístků (CEPR).7. Na podkladě listinných důkazů lze uzavřít, že žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . jakožto úvěrující dne 9. 1. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v souladu s níž mu žalobkyně v hotovosti vyplatila částku ve výši 12 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 9. 3. 2023. Celková částka splatná úvěrovaným tak činila 22 302 Kč a sestávala z jistiny ve výši 12 000 Kč, úroku ve výši 609 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 160 Kč. Pro případ prodlení ujednaly strany smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále se dohodly na úroku ve výši 8 % ročně.8. V žádosti o úvěr žalovaný předestřel, že je od 27. 10. 2021 do 28. 10. 2022 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši 19 811 Kč při měsíčních výdajích ve výši 14 410 Kč, které sestávají z částky 1 000 Kč na bydlení a energie, z částky 3 860 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady a konečně z částky 9 550 Kč srážené ze mzdy. Vyživované děti do 26 let nemá, bydlí u rodičů a disponuje středním vzděláním bez maturity. V části „Doložení příjmu žadatele“ jsou zaškrtnuty kolonky „Výplatní pásky“ a „Pracovní smlouva“.9. Pracovní smlouvu žalovaný jakožto zaměstnanec uzavřel se společností , právnická osoba, . vystupující v pozici agentury práce, přičemž ta se zavázala zajistit mu dočasný výkon práce u předem určeného uživatele, a to na pracovní pozici „skladový manipulant – řidič VZV junior“.10. Za září 2021 náležela žalovanému jakožto zaměstnanci čistá mzda ve výši 19 507 Kč, z této sumy mu bylo exekučně sraženo 7 756 Kč, k výplatě zůstalo 10 828 Kč.11. Za listopad 2021 náležela žalovanému jakožto zaměstnanci čistá mzda ve výši 25 793 Kč, z této sumy mu bylo exekučně sraženo 11 946 Kč, k výplatě tak zůstalo 11 771 Kč.12. Za prosinec 2021 náležela žalovanému jakožto zaměstnanci čistá mzda ve výši 21 298 Kč, z této sumy mu bylo exekučně sraženo 8 950 Kč, k výplatě tak zůstalo 8 184 Kč.13. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil 1 593 Kč, které žalobkyně alokovala v souladu se smluvními ujednáními na jednotlivé dlužné položky, výsledkem čehož je žalobní požadavek na úhradu částky ve výši 27 709 Kč s příslušenstvím sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 179,38 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 460 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 535,27 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 005,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč a zbytku úroku ve výši 528,64 Kč.14. Smlouvou o cesi ze dne 2. 8. 2023 společnost , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni, kterážto skutečnost byla žalovanému ze strany postupitele oznámena.15. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele.22. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž v souladu s recentní judikaturou se jedná o neplatnost absolutní, jakkoliv dikce zákona ve znění účinném do 28. 5. 2022 by mohla naznačovat, že jde o neplatnost „toliko“ relativní. Jedná se o konstantní judikaturní závěry přijaté na unijní úrovni (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18) a reflektované právní úpravou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinnou od 29. 5. 2022 (zákon č. 96/2022 Sb.).23. Ještě před konáním jednání soud žalobkyni vyzval, nechť sdělí, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného jakožto žadatele o úvěr a dle jakých podkladů tak činila s dovětkem, že důkazy k těmto tvrzením je třeba označit a soudu předložit.24. Žalobkyně se odkázala na žádost o úvěr, jíž žalovaný vyplnil, v této souvislosti uvedla, že její právní předchůdkyně vyšla z informací žalovaným uvedených, které porovnala s předloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami, vedle toho pak nahlédla do veřejných registrů. K těmto tvrzením označila jako důkaz výplatní pásky a pracovní smlouvu, kteréžto listiny také soudu předložila. Žalovaná doplnila, že výdaje žalovaného zkoumala její právní předchůdkyně z výpisů z bankovního účtu, leč tyto již soudu předloženy nebyly, stejně jako nebyly předloženy záznamy o tom, že by bylo nahlíženo do příslušných veřejných registrů.25. Při samotném jednání soud žalobkyni opětovně poučil o její procesní povinnosti náležitě prokazovat tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru prověřena v intencích právní úpravy. V této souvislosti soud upozornil žalobkyni na aktuální judikaturní trendy, které vyznívají více než jednoznačně, když postulují, že nepředloží-li žalobce dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti, jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy, nelze uzavřít, že postupoval s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (k tomu podrobněji viz rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. , spisová značka, , jehož závěry stran prověřování úvěruschopnosti přijala gremiální porada Krajského soudu v , právnická osoba, konaná dne 22. 4. 2024, což posvětil též přítomný zástupce Nejvyššího soudu).26. Ani po poučení shora zmíněném ovšem žalobkyně dalších důkazů neoznačila. Procesní soud tak uzavírá, že neprokázala