7 C 264/2023-73 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 15. 8. 2023 domáhal přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, kterou mu dal žalovaný jako pronajímatel. Výpověď podle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) z důvodu hrubého porušení povinnosti vyplývající z nájmu spočívajícího v tom, že v rozporu s účelem nájmu a smyslem zásad pro přidělování městských bytů neužívá byt pro uspokojení svých bytových potřeb, protože má byt přenechávat za úplatu k užívání dalším osobám, naposledy , jméno FO, a , jméno FO, , mu byla doručena až 26. 6. 2023 prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově v řízení o vyklizení bytu vedené pod sp. zn. , spisová značka, . Výpovědní důvod popírá. V místě bydliště panují problémy se sousedkou paní , jméno FO, , která si na něho měla stěžovat, stejně tak i na ostatní sousedy. Z tohoto důvodu se starostou žalovaného mluvil v únoru či březnu roku 2023, aby zjistil, jak má být situace řešena. Starosta mu sdělil, že na něj mělo přijít udání, že byt neužívá k uspokojování bytových potřeb, což rozporoval. Starosta mu řekl, že zatím nemá nic dělat, bude to řešit žalovaný. Vyčkával, jak se situace vyvine a domníval se, že je vše již vyřešeno. V daném případě nelze aplikovat fikci dojití písemné výpovědi z nájmu do jeho sféry, protože z výpovědí svědků vyplynuly problémy s doručováním zásilek a rovněž nepravdivost tvrzení žalovaného o tom, že informoval nájemce domu o shodném klíči ke všem schránkám a možnosti jeho výměny. Dospěl k závěru, že je nutné doplnit dokazování ohledně nedoručování zásilek, které se mají vyskytovat mimo schránky adresátů. Je nutné zvážit, je-li možná reklamace doručování žalovaného vůči , právnická osoba, ., pokud už nebyla provedena. Je na žalovaném, aby prokázal, že mu výpověď byla skutečně doručena. Fikce doručení by měla být brána jako nástroj výjimečný a uplatnění obdobného principu dojití do sféry žalobce za výše popsaných okolností není přiléhavé a zasahuje do ústavního práva žalobce na soudní a jinou ochranu. V daném případě je nutné uvážit i pozici žalobce ve vztahu k silnějšímu partnerovi, který se dá označit za vztah spotřebitelský. Na rozdíl od jiných institutů, kde se uplatňuje fikce doručení, zde nemá žalobce možnost (jako např. ve správním řádu) požádat o vyslovení neúčinnosti doručení a o prominutí zmeškání lhůty. Zdůraznil, že se žádným způsobem cíleně nevyhnul převzetí výpovědi z nájmu. Odkázal na § 570 o. z. upravující právní jednání vůči nepřítomné osobě, které působí od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Okolnosti vylučující dojití mohou nastat na straně odesílatele, např. odesláním na nesprávnou adresu adresáta, např. zdržování se na doručovací adrese, popř. třetí osoby (doručovatele), např. nepředáním zásilky adresátovi. Z hlediska posuzování dojití není rozhodné, zda ke vzniku okolností vylučující dojití došlo zaviněně. Výjimku představuje pouze vědomé zmaření dojití ze strany adresáta. Odpovědnost za dojití projevu vůle nese odesílatel, adresát není zásadně povinen vytvářet předpoklady, aby k dojití došlo. Je naprosto zjevné, že v daném případě žalovaný nevytvořil předpoklady, aby k dojití zásilky skutečně došlo, když v domě, kde byty pronajímá, jsou zjevně dlouhodobé potíže s doručováním. Za daných okolností není prokázáno, že zásilka skutečně došla do jeho dispoziční sféry, či zda vůbec mohlo dojít k jejímu dojití. Když výpověď skutečně obdržel (v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ), počal činit právní kroky. Jelikož neměl povědomí o tom, že je mu cokoli doručováno, stěží prokáže zpětně, že mu daná zásilka nebyla doručena, tedy, že nedošlo k jejímu dojití a ani k dojití do jeho dispoziční sféry. Je zde však situace, kterou vytvořil sám žalovaný, která mohla dojití do jeho sféry znemožnit a jedná se o negativní skutečnost, kterou žalobce může stěží prokázat. Navrhnul, aby došlo k přenesení důkazního břemene na žalovaného k tomu, zda nedošlo k odcizení zásilky, a že konkrétní doručovatelka, resp. doručovatelky, skutečně vhodily výzvu i zásilku do schránky, a že tuto neodcizil někdo, kdo disponoval shodným klíčem ke schránce. Zásilka neměla být vhazována do schránky, měla být vrácena zpět odesílateli, tedy žalovanému, aby se mu vrátila celá obálka, tedy i s obsahem, aby bylo jasně zřejmé, co mu bylo doručováno. Podle jeho zkušeností pošta často vhazuje zásilky, resp. doručenky do jiných schránek než adresátů.2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby, protože byla podána po uplynutí prekluzivní lhůty podle § 2290 o. z. Předmětná výpověď byla zaslána žalobci doporučenou zásilkou, která po marném uplynutí úložní lhůty byla dne 2. 2. 2023 vložena do schránky adresáta, tedy se dostala do jeho dispoziční sféry již dnem 13. 1. 2023, kdy byl vyrozuměn o možnosti si ji vyzvednout. Nejpozději se tak stalo dne 2. 2. 2023, kdy byla vložena do jeho schránky. V daném případě, podle tvrzení žalobce, by muselo dojít k nevyzvednutí, resp. k vykradení schránek celkem ve dvou případech, což považuje za zcela absurdní. Žalovaný doručuje vhozením zásilky do schránky proto, aby se její obsah dostal do sféry adresáta a ten se mohl s jejím obsahem seznámit. Výpověď byla žalobci doručena řádně. Ke kompletaci zásilky s výpovědí navrhnul svědeckou výpověď jeho tehdejší zaměstnankyně. Nejméně 25 let jsou schránky v předmětném domě opatřeny univerzálním klíčem. Každý nájemce je s touto okolností obeznámen a má možnost zabezpečit si schránku vlastním zámkem. Za dobu trvání nájmu od roku 2006 byla žalovaným žalobci doručena řada zásilek vhození do schránky bez jakýchkoli výhrad, minimálně každoroční vyúčtování služeb spojených s užíváním pronajatého bytu. Výpovědní důvod vyplynul z oznámení Policie ČR o spáchaných přestupcích , jméno FO, ze dne 23. 9. a 18. 12. 2022, která uvedla, že bydlí v pronajatém bytě žalobce.3. Rozsudkem č. j. 7C 264/2023-43, ve znění opravného usnesení, soud žalobu zamítnul s následujícími skutkovými a hmotněprávními závěry. Řádná výpověď z nájmu bytu ze dne 11. 1. 2023, obsahující i poučení o právu podat návrh soudu na její přezkum, byla žalobci doručena desátým dnem od uložení zásilky na poště dne 23. 1. 2023. Žaloba o její neoprávněnosti došlá soudu dne 15. 8. 2023 tak byla podána po uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne, kdy výpověď žalobci došla ve smyslu § 2290 o. z. (nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla). Soud neshledává v rozporu s citovaným ustanovením obrat použitý žalovaným, který místo slova „došla“ použil termín „od převzetí“ výpovědi. Obě slova mají shodný význam, označují den, kdy se výpověď dostala do dispozice adresáta ve smyslu ustanovení § 570 odst. 1 o. z. (právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo). Obsah doporučené zásilky je doložen originálem výpovědi s dodejkou a poštovním podacím archem, ve kterém pošta potvrdila její převzetí. Žalobce v daném domě bydlí od roku 2006 a pokud by skutečně měl negativní zkušenosti s doručováním zásilek (sám uvádí asi tak třikrát ročně), je jeho povinností si zajistit poštovní schránku tak, jak to měl učinit jiný nájemce téhož domu. Ve věci slyšení svědci uváděli informace o nedoručení zásilek, avšak z jejich výpovědí vyplývá, že se jednalo o nahodilé události. V případě žalobce však by k takovéto „nahodilé“ situaci došlo v podstatě dvakrát po sobě. Poprvé v okamžiku, kdy by mu bylo ze schránky odcizeno oznámení o uložení zásilky a dne 2. 2. 2023, kdy mu měla být odcizena samotná zásilka do schránky doručovatelkou vhozená. Pokud by soud přijal argumentaci žalobce o neprůkaznosti tohoto způsobu doručování, šlo by zpochybnit jakékoli doručení doporučenou zásilkou, následně vkládanou do schránky adresáta. V nedávné minulosti žalobce nechal bydlet v pronajatém bytě svědka , jméno FO, s jeho partnerkou, kterým bylo rovněž do předmětné schránky doručováno. Z jeho výpovědi vyplynulo, že měl klíč od poštovní schránky, a to samé lze předpokládat i v případě dvou osob, které v bytě žalobce v současné době bydlí. Je tedy otázkou, zda právě ony „ztrátu“ zásilky nezavinily. I v tomto případě by však „nedoručení“ šlo k tíži samotného žalobce. S ohledem na výše uvedené skutkové závěry soud neshledává důvodnými návrhy na doplnění dokazování navrhnuté žalobcem do vyhlášení rozsudku (k otázce vědomosti o univerzálních klíčích ke schránkám, výslech Š. , jméno FO, k přestupkovým spisům, ze kterých vyplývá důvodnost výpovědi, výpověď nájemníků, kteří schránku opatřili vlastním zámkem, nedoručení zásilky svědkyni , jméno FO, , SMS komunikace žalobce se zástupkyní ohledně doručování v tomto řízení a reklamaci zásilky žalovaným, ke které nebyl důvod, neboť podle údajů pošty byla zásilka doručena). Za nadbytečný důkaz soud považuje i navrženou výpověď bývalé pracovnice žalovaného k otázce kompletace zásilky s výpově