2 C 60/2025-35 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vůči žalované zaplacení částky ve výši 17 660 Kč včetně příslušenství představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 22. 5. 2024 mezi žalobkyní jakožto úvěrující a žalovanou jakožto úvěrovanou. Činí tak s odůvodněním, že na podkladě uzavřené smlouvy poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč, ta však jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve sjednané lhůtě splatnosti žalobkyni nevrátila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.3. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 27. 6. 2025, č. j. EPR , RČ, -5, tento ovšem musel být usnesením ze dne 17. 9. 2025, č. j. EPR , RČ, -10, zrušen, neb se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou.4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.9. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení,c) smluvní pokutu.10. Dle § 122 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.11. Na podkladě listinných důkazů založených ve spisovém materiálu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, lze uzavřít, že žalobkyně jakožto úvěrující uzavřela se žalovanou jakožto úvěrovanou dne 22. 5. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě žalobkyně poskytla žalované v bezhotovostní formě částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč do 3. 6. 2024. Své povinnosti však nedostála, a to ani vzdor pěti upomínkám ze dne 10. 6. 2024, 17. 6. 2024, 24. 6. 2024, 3. 7. 2024 a 18. 7. 2024.12. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt.13. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována absolutní neplatností.14. Žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalované prověřila dostatečně pregnantně. Vyšla nejen z informací žalovanou poskytnutých, nýbrž také z dat obsažených v externích registrech (údaje o životním a existenčním minimu, lustrace v CEE a v ISIR). K dispozici měla dále výpisy z účtu žalované za poslední dva měsíce před poskytnutím úvěru získané prostřednictvím služby kontomatik, na jejichž podkladě vyhodnotila příjmy žalované, kterážto data porovnala s prohlášeními snesenými žalovanou v souvislosti se žádostí o úvěr. Získaná data vyhodnotila a legitimně dospěla k závěru, že při průměrném měsíčním příjmu ve výši 28 508 Kč a výdajích ve výši 15 000 Kč je žalovaná schopna úvěr spolu s poplatkem v celkové výši 11 500 Kč ve sjednané lhůtě splatnosti vrátit.15. Neuhradila-li žalovaná ničeho a nastalo-li její prodlení dne 4. 6. 2024, je požadavek na zaplacení prokazatelně poskytnuté jistiny spolu s poplatkem ve výši 11 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 660 Kč za dobu prodlení od 4. 6. 2024 do 5. 6. 2025 důvodný a jsoucí v souladu s dikcí zákona č. 257/2016 Sb., pročež soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal též právo na zákonný úrok z prodlení (výrok v odst. I.).16. Jelikož žalobkyně ani na opakované výzvy soudu nepředložila doklady o odeslání v souhrnu 5 upomínek o zaplacení ze dne 10. 6. 2024, 17. 6. 2024, 24. 6. 2024, 3. 7. 2024 a 18. 7. 2024, nelze než náklady na upomínání ve výši 2 500 Kč (5 x 500 Kč) považovat za neprokázané, čemuž odpovídá zamítnutí žaloby v právě zmíněné rozsahu (výrok v odst. II.).17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Procesně převážně úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení, které představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, jednak náklady právního zastoupení. Ty tvoří odměna advokátky za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) určená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 200 Kč (3 x 400 Kč) a náhrada hotových výdajů dle téhož ustanovení ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náklady právního zastoupení nutno navýšit ještě o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokátka žalobkyně plátcem.18. Vyjádření právní zástupkyně žalobkyně ze dne 6. 10. 2025 učiněné na výzvu soudu nepovažoval soud za úkon právní služby účelně vynaložený, neboť jeho cestou došlo k doplnění imperfektní žaloby.19. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.