2 C 90/2025-49 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 43 876,82 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 9. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto úvěrující a žalovanou jakožto úvěrovanou.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 31. 7. 2025, č. j. EPR , č. účtu, -5, který ovšem soud usnesením ze dne 30. 9. 2025, č. j. EPR , č. účtu, -9, zrušil pro absenci jeho řádného doručení žalované.3. Při jednání vyslechl soud žalobkyni a provedl listinné důkazy založené ve spisovém materiálu.4. Žalobkyně při účastnickém výslechu vypověděla, že v současnosti pobírá rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení a přídavky na děti v souhrnné měsíční výši 16 200 Kč. Žije v bytě pronajatém od města , adresa, , přičemž na nájemném, zálohách na služby a energiích měsíčně platí 8 070 Kč. V bytě žije se svými dvěma nezletilými dcerkami ve věku šesti a dvou let. Její měsíční výdaje na nákup potravin a ošacení a na stravné její starší dcery činí zhruba 6 000 Kč. Vedle toho splácí 600 Kč měsíčně na další úvěr od společnosti , právnická osoba, , z něhož zbývá zaplatit zhruba 8 000 Kč. Jiné dluhy žalovaná nemá. Od září 2026 nastoupí zpět do zaměstnání u společnosti Maso uzeniny Zeman ve , adresa, , měsíčně bude pobírat mzdu v hrubé výši 21 900 Kč, tedy cca 17 000 Kč čistého. Výživné na dcery jejich otcové neplatí, otec starší dcery si ji však jednou za 14 dní bere do péče a uhradí nákup či další související věci. S otcem mladší dcery se žalovaná nechce s ohledem na jeho drogovou závislost a psychické obtíže stýkat.O zde řešený úvěr zažádala, neb potřebovala zakoupit dětskou postýlku, kočárek a další vybavení domácnosti. Onehdy prožívala bolestný rozchod s partnerem, který část vybavení domácnosti zničil. Pobírala toliko rodičovský příspěvek ve výši 6 445 Kč, jak je uvedeno v zákaznické kartě. Další tam uvedená částka ve výši 16 800 Kč byla příjmem jejích tehdejšího partnera. V době žádosti o předmětný úvěr měla žalovaná u společnosti , Anonymizováno, jeden další úvěr s měsíční splátkou ve výši 1 500 Kč, další dluh neměla. Bydlela v bytě, který měla od města , adresa, pronajatý její matka, měsíčně jí žalovaná přispívala na nájemné částkou 4 000 Kč. Když se rozhodla o úvěr zažádat, telefonicky zkontaktovala společnost , Anonymizováno, a následně se dostavila zástupkyně této společnosti, která společně se žalovanou vyplnila zákaznickou kartu. Poté jí předala v hotovosti sumu ve výši 19 000 Kč a v pravidelných intervalech se dostavovala za účelem vyinkasování splátek. V souvislosti s vyplňováním zákaznické karty požadovala zástupkyně , Anonymizováno, k nahlédnutí ústřižky složenek k prokázání příjmu, nájemní smlouvy, potažmo další listiny vidět nechtěla, na nic dalšího nad rámec žádosti o úvěr se neptala.Žalovaná závěrem uvedla, že v současné situaci by byla schopna splácet dlužnou sumu po 600 Kč měsíčně.5. Sdělen byl podstatný obsah:- úvěrové smlouvy na č. l. 17,- standardních informací o spotřebitelském úvěru na č. l. 18,- tabulky úmoru na č. l. 19-20,- zákaznické karty na č. l. 36,- smlouvy o cesi (CEPR),- seznamu postupovaných pohledávek (CEPR),- oznámení o postoupení pohledávky (CEPR),- předžalobní upomínky (CEPR),- podacích lístků (CEPR).6. Na podkladě listinných důkazů lze uzavřít, že žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, jakožto úvěrující dne 2. 9. 2019 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v souladu s níž jí právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti vyplatila částku ve výši 19 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 013 Kč, kdy poslední splátka měla dosahovat výše 1 996 Kč. Celková částka splatná úvěrovanou tak činila 36 217 Kč a sestávala z jistiny ve výši 19 000 Kč, úroku ve výši 4 656 Kč, úplaty za zpracování úvěru ve výši 8 708 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 531 Kč a pojistného ve výši 2 322 Kč.7. V žádosti o úvěr žalovaná předestřela, že- je v domácnosti s měsíčním příjmem ve výši 6 445 Kč, což doložila složenkami za období červenec a srpen 2019, přičemž se jedná o příjem jediný,- další čisté příjmy domácnosti činí 16 800 Kč,- nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti,- je svobodná, žije s rodiči a má základní vzdělání,- o úvěr žádá za účelem vybavení domácnosti,- její běžné měsíční výdaje dosahují částky 4 500 Kč a sestávají z interní splátky ve výši 1 500 Kč a odhadovaných výdajů ve výši 3 000 Kč.8. Žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila 118,18 Kč.9. Smlouvou o cesi ze dne 28. 1. 2022 společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni, kterážto skutečnost byla žalované ze strany postupitele oznámena.10. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele.16. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž v souladu s recentní judikaturou se jedná o neplatnost absolutní, jakkoliv dikce zákona ve znění účinném do 28. 5. 2022 by mohla naznačovat, že jde o neplatnost „toliko“ relativní. Jedná se o konstantní judikaturní závěry přijaté na unijní úrovni (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18) a reflektované právní úpravou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinnou od 29. 5. 2022 (zákon č. 96/2022 Sb.).17. Ještě před konáním jednání soud žalobkyni vyzval, nechť sdělí, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované jakožto žadatelky o úvěr a dle jakých podkladů tak činila s dovětkem, že důkazy k těmto tvrzením je třeba označit a soudu předložit.18. Žalobkyně se obsáhle vyjádřila k problematice prověřování úvěruschopnosti na pozadí unijního práva, na podporu svých závěrů pak odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , na rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , incidenční spisová značka, na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1543/21. Zmínila, že v souvislosti s prověřováním úvěruschopnosti žalované nahlédla její právní předchůdkyně do úvěrových registrů (BRKI, NRKI a SOLUS), do své interní databáze, do ISIR, do CEE, do databáze neplatných dokladů a do evidence adres obecních/městských úřadů, přičemž neshledala žádných negativních záznamů. Příjem žalované ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z informací od žalované a ze složenek, které žalovaná předložila vázanému zástupci v procesu uzavírání smlouvy. Právní předchůdkyně dále ověřila výši výdajů sdělených žalovanou a data takto zjištěná a ověřená podrobila své schvalovací strategii.19. V souvislosti s prověřováním úvěruschopnosti potřeba upozornit, že nepředloží-li žalobce dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti, jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy, nelze uzavřít, že postupoval s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.20. S ohledem na výše p