35 C 195/2020-11 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 5 973,59 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, z něhož žalovanému poskytnul peněžní prostředky ve výši 19 701,97 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5% nesplacené částky, nejméně však 1 000 Kč. Svůj závazek však nesplnil. Žalobkyně se po žalovaném domáhá pouze nesplacené jistiny ve výši 5 973,59 Kč společně s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil žádným způsobem. Soud ve věci rozhodoval postupem dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomu námitek. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěné, že původní věřitel žalovanému poskytl částku 5 973,59 Kč. V řízení však nebyla prokázána existence závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovaným v podobě tvrzeného úvěru. Bylo prokázáno pouze poskytnutí peněžních prostředků. Zvolený elektronický způsob uzavření smlouvy, neidentifikuje a neautentizuje osobu žalovaného důvěryhodným způsobem, na smlouvě nejsou podpisy žádné ze smluvních stran. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o spotřebitelském úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané a také i žalobkyní požadované částky 5 973,59 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu žalovanému. Soud proto, s ohledem na výše uvedené, žalobě vyhověl. Aktivní legitimaci žalobkyně má ve smyslu § 1879, § 1882 o. z. soud za prokázanou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 973,59 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.