51 C 210/2020-59 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 8. 2020, která byla soudu doručena dne 25. 8. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 29.132 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, úvěr měl být vyplacen dne [datum]. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutý peněžní úvěr spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 %, a to v 48 měsíčních splátkách v jednotlivé výši 1.336 Kč, splatnost vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2019 dle splátkového kalendáře. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, do data zesplatnění měl zaplatit celkem 7 splátek, naposledy zaplatil dne 19. 11. 2019 částku ve výši 1.336 Kč. Před zesplatněním měl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniknout nárok na smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč), právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 800 Kč. Žalobkyně tvrdí automatické zesplatnění úvěru s odkazem na bod 6.3 smlouvy, žalovaný se měl dostat do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 8 splatné k 17. 12. 2019, k 20. 2. 2020 mělo dojít k zesplatnění celého úvěru. Podle čl. 6 se pak ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 23.067,81 Kč, kterou měl žalovaný zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud po zesplatnění úvěru nedošlo k úhradě nové jistiny úvěru, měl žalovaný zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od 22. 2. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí novou jistinu úvěru ve výši 23.067,81 Kč (původní jistina ve výši 19.404,50 Kč, dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3.663,31 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu podle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů podle čl. 6 smlouvy ve výši 800 Kč, smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy, kterou žalobkyně požaduje pouze k datu vyhotovení této žaloby ve výši 4.267,95 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky 19.404,50 Kč (původní dlužná jistina) od 22. 2. 2020 do zaplacení, žalobkyně se domáhá úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 75,95 % ročně, který má odpovídat efektivní úrokové sazbě úvěru sjednaného ve smlouvy. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně ve věci původně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o. s. ř. Soud však zvážil okolnost, že ve věci je evidentní, že požadovaný úrok ať už v nominální či efektivní úrokové sazbě by mohl být v rozporu s dobrými mravy, a k vydání rozsudku pro zmeškání nepřistoupil. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, byť byl k jednání řádně předvolán a byla mu řádně doručena i žaloba, a to dne 30. 9. 2020. U obou účastníků řízení došlo k zachování desetidenní lhůty pro přípravu na jednání. Soud ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za zjištěné, že žalovaný je zde označen mimo jiné datem narozením a místem bydliště, jedná se o poskytnutí úvěru ve výši 20.000 Kč, žalovaný měl vrátit celkem částku 64.128 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, úhrada 48 měsíčními splátkami v jednotlivé výši 1.336 Kč, splatnost splátky vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba je dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, jedná se o roční efektivní úrokovou míru (sazbu) ve výši 108,84 % ročně. Pokud by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou je v prodlení o délce 30 dní. Žalobkyni také vznikne nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů při prodlení žalovaného, u každé splátky v prodlení se jedná o částku 200 Kč, splatnost deset dní ode dne vzniku práva na zaplacení. Pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dní, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, k danému dni se má stát okamžitě splatnou celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostl ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré. Žalobkyně má žalovaného před zesplatnění úvěru vyzvat k úhradě dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dní. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění mají stát součástí nové jistiny úvěru, kterou musí žalovaný zaplatit nejpozději ke dni zesplatnění úvěru. Pokud nebude zaplacena ani tato nová jistina úvěru v den zesplatnění, má žalovaný zaplatit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Je také dohodnuto, že v případě úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru, může žalobkyně požadovat částku v maximální souhrnné výši 76.953,60 Kč. Z oznámení o schválení úvěru spolu s dodejkou má soud za zjištěnou akceptaci žalobkyně návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] k oznámení o schválení je přiložen i splátkový kalendář, ze kterého soud zjistil rozpis každé jednotlivé splátky (48 měsíčních splátek), tj. jaká část u každé jedné splátky jde na úhradu jistiny a jaká část jde na úhradu úroku. V případě splátky č. 8 měla být na úrok započtena částka 1.228,08 Kč, č. 9 částka ve výši 1.221,25 Kč, č. 10 částka ve výši 1.213,98 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za zjištěné vyplacení peněžních prostředků ve výši 20.000 Kč na účet žalovaného [bankovní účet] [bankovní účet] s označením žalovaného. Z karty klienta má soud za zjištěnou úhradu celkem sedmi splátek, vždy ve výši 1.336 Kč. Z výzvy k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalobkyně dne 17. 1. 2020 a dne 17. 2. 2020 žalovaného vyzvala k úhradě dlužné 8., 9. a 10. splátky a žalovaného současně upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil oznámení žalobkyně ze 20. 2. 2020 o zesplatnění úvěru a jeho vyčíslení z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky ze smlouvy [číslo] o délce 65 dní. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné jistiny úvěru ve výši 19.404,50 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3.663,31 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč, tj. celkem 24.865 Kč. Z předžalobní výzvy spolu s podacím archem má soud za zjištěnou výzvu žalobkyně ze dne 5. 8. 2020 žalovanému k úhradě jednotlivě vyčíslených nároků s odkazem na uzavřenou smlouvu [číslo]. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu [adresa žalovaného]. Z dokladů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a formuláře pro hodnocení klienta má soud za zjištěné, že žalovaný uvedl dne 17. 4. 2019 příjem ze zaměstnání ([označení právnické osoby] [anonymizována tři slova]) ve výši 15.000 Kč, výdaje má ve výši 3.410 Kč, žalobkyni již splácí 4.098 Kč, na bydlení (nájemné, inkaso) vynaloží 1.400 Kč měsíčně, na ostatní částku 200 Kč. Z ověření v registru SOLUS, NRKI má soud za zjištěné, že v případě NRKI byl žalovaný hodnocen jako kategorie I. – tj. vyšší riziko, kdy je úvěr výrazněji limitován výši vyplacené částky, příp. zamítán. V případě SOLUS nebylo u žalovaného ničeho vyhledáno. Soud nahlédnutím do databáze časových řad ARAD zjistil, že v měsíci duben 2019 činil obvyklý úrok u obdobných úvěru 8,36 % (8,36 % x 3 = 25,08 %). Z žádosti o poskytnutí údajů ze dne 19. 12. 2018 ve spojení s vyřízením žádosti ze dne 21. 12. 2018 soud zjistil sdělení České národní banky, která uvádí zpracování úrokové statistiky z dynamických výkazů na základě vykazovací povinnosti, výkazy mají mít parametrický charakter. Ten znamená, že data ve výkazech nejsou členěna podle jednotlivých smluvních vazeb mezi klienty a bankami, ale jsou agregací jedinečných kombinací údajů podle předepsaných parametrů. Parametr o velikosti úvěrových obchodů není předmětem sběru. Od spotřebitelských úvěrů není možné oddělit tzv. americké hypotéky. Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 10. 2018, sp. zn. 46 Icm 240/2017, soud zjistil, že se jednalo o řízení o popření vykonatelné pohledávky, který se vyjádřil (a v tomto směru potvrdil i rozhodnutí insolvenčního soudu prvého stupně) k otázce nepřiměřenosti úroku ve výši 137,51 %, kdy není pochyb o tom, že úrok z úvěru je protihodnotou - cenou za poskytnutý úvěr, vypůjční sazba v tomto případě byla jasně uvedena v předsmluvním formuláři, tak i ve smlouvě samotné, dlužník jako spotřebitel nemohl být v pochybnostech o výši úroku jako