51 C 234/2020-14 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 15. 6. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.500 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [označení právnické osoby], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [země], uzavřel s žalovaným dne 15. 9. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 1.500 Kč, který měl žalovaný vrátit do 17. 10. 2016. Žalovaný neměl ničeho vrátit. Žalobkyně aktivní legitimaci tvrdí na základě postupní smlouvy ze dne 16. 12. 2019. 2. Žalovaný se k podanému návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“) nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum], stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvil. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z provedeného dokazování (smlouva o postoupení pohledávek spolu s přílohou, potvrzení o provedené platbě, oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě spolu s podacím lístkem,„ faktura“ č. 711869) soud pouze zjistil zaslání částky 1.500 Kč na účet č. [bankovní účet] a současně vystavenou fakturu č. 711869 na účet žalovaného. Co však bylo mezi účastníky ohledně tvrzeného poskytnutí peněžních prostředků dohodnuto, prokázáno nebylo. Nárok by sice bylo možné posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, což by zahrnovalo vyžádání zprávy banky k účtu výše uvedenému, soud však k uvedenému nepřistoupil. Soud totiž nemá za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně, z žádného důkazu není možné dospět k jednoznačnému závěru, že [označení právnické osoby] [anonymizována tři slova] je původním věřitelem, který žalovanému poskytl peněžní prostředky. Faktura č. 711869 je vystavena [označení právnické osoby] [příjmení] [anonymizováno], tato společnost je uvedena i na potvrzení o provedené platbě, jako původní věřitel je zmíněna v oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvě ze dne 22. 1. 2020. Protože se (zástupce) žalobkyně nedostavil k nařízenému jednání dne [datum], nemohl soud přistoupit k poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. směřující k doplnění tvrzení a označení důkazů k aktivní legitimaci žalobkyně. Poučení podle § 118a o. s. ř. je procesním poučením, které soud poskytuje účastníkům přítomným na jednání soudu. Neúčast žalobkyně na jednání (byť omluvená) jde pak k její tíži. 5. Soud proto z důvodu neprokázání existence smluvního vztahu mezi žalovaným a jakýmkoliv původním věřitelem a dále i pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně žalobu zamítl v celém rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.