51 C 238/2020-14 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne 15. 6. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno], sídlem [země], uzavřel s žalovaným dne 4. 8. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 6.000 Kč, který měl žalovaný vrátit do 5. 9. 2016, což měl žalovaný učinit pouze částečně v rozsahu částky 1.000 Kč. Žalobkyně aktivní legitimaci tvrdí na základě postupní smlouvy ze dne 16. 12. 2019. 2. Žalovaný se k podanému návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“) nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum], stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvil. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř., kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z provedeného dokazování (prohlášení [číslo] standardní podmínky úvěrové smlouvy, standardní evropská informace o spotřebitelském úvěru, výpis z účtu, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, podací lístek) soud zjistil, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]., [anonymizována tři slova] [číslo], sídlo [země], a žalovaným, předmětem úvěru bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 6.000 Kč. Bylo povinností žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. do 3. 9. 2016, což měl žalovaný učinit pouze částečně v rozsahu částky 1.000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že není dána aktivní legitimace žalobkyně, původním věřitelem a účastníkem smlouvy je [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]., nikoliv [právnická osoba] [anonymizována tři slova], jak v řízení tvrdila žalobkyně. Bylo doloženo pouze postoupení pohledávky mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], nikoliv však postoupení (či jiný způsob změny věřitele) pohledávky mezi zjištěným věřitelem [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. a [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Uvedené postoupení pohledávky je pouze zmíněno v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020, nicméně jej nelze považovat za první oznámení o postoupení pohledávky, které mohl učinit první postupitel, a to [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. Protože se zástupce žalobkyně nedostavil k nařízenému jednání dne [datum], nemohl soud přistoupit k poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. směřující k doplnění tvrzení a označení důkazů k aktivní legitimaci žalobkyně. Poučení podle § 118a o. s. ř. je procesním poučením, které soud poskytuje účastníkům přítomným na jednání soudu. Neúčast žalobkyně na jednání (byť omluvená) jde pak k její tíži. 5. Soud proto z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně žalobu zamítl v celém rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.