12 C 235/2020-34 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje náklady na převoz žalovaného do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice dne 9.6.2018 služebním vozidlem z [obec] do [obec]. Na odůvodnění své žaloby dále uvedl, že u žalovaného byla provedena zkouška na přítomnost alkoholu v organismu, která potvrdila 2,24 promile alkoholu v krvi. Žalovaný má tedy povinnost hradit vzniklé náklady na dopravu. Ke svým tvrzením doložil úřední záznam ze dne 9.6.2018 o zajištění žalovaného, dále výsledek zkoušky na přítomnost alkoholu, rozhodnutí o eskortě žalovaného a o jeho převozu k ošetření do záchytné stanice, vyčíslení nákladů na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, fakturu [číslo] ze dne 18.6.2018 na částku 711 Kč s datem splatnosti 9.7.2018 (faktura obsahuje zároveň předžalobní výzvu k úhradě) a dodejku k předžalobní výzvě k plnění. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§101 odst. 3 o.s.ř.). S ohledem na shora uvedené listiny soud žalobě zcela vyhověl. Právní posouzení vychází z § 24 zákona č. 65/2017 Sb. Výrok o úrocích z prodlení vychází z §1970 obč. zákoníku, výše úroků je dána § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle §142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady byly přiznány za hotové výdaje žalobce za 2 úkony po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby). Žalobce je ze zákona osvobozen od placení soudního poplatku, jeho žalobě bylo vyhověno a poplatková povinnost přechází dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na žalovaného, který od poplatku osvobozen není. V této věci činí soudní poplatek dle položky 1, bod první, písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč.