12 C 329/2020-18 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje jízdné a přirážky, když žalovaný cestoval dne 16.1.2019, 26.8.2019, 14.10.2019, 5.11.2019, 8.1.2020 a 18.4.2020 veřejnými dopravními prostředky provozovanými žalobcem bez platného jízdního dokladu. Ke svým tvrzením doložil zápisy přepravních kontrolorů ze shora uvedených dat s dohodou s žalovaným o uznání dluhu za stanovené jízdné a přirážku. Soud konstatoval také předžalobní výzvu k úhradě z 20.5.2020 s dokladem o odeslání. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). S ohledem na předložené listiny soud žalobě zcela vyhověl, právní posouzení vychází z ustanovení § 2550 a násl. obč. zák., dle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18 a) odst. 2 písm c) zák. č. 111/1994 Sb. v platném znění je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Dle odst.3 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Výrok o úrocích z prodlení vychází z §1970 obč. zákoníku, výše je dána § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení vždy den následující po dni, do kterého se zavázal žalovaný dlužné částky zaplatit v dohodě při provedené přepravní kontrole. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a paušální náhradou hotových výdajů žalobce podle vyhl. č. 245/2015 Sb. ke 2 úkonům po 100 Kč (předžalobní výzva a sepis žaloby).