12 C 352/2020-23 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje příspěvek za nepojištěné vozidlo [registrační značka] (osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3). Na odůvodnění své žaloby uvedl, že tento automobil byl provozován bez zákonného pojištění, a to v období od 24. 6. 2019 do 5. 10. 2019, v uvedené době byla provozovatelem vozidla žalovaná. Žalobce dále žádal přiznání částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Ke svým tvrzením doložil výzvu k úhradě z 20. 11. 2019, z 30. 1. 2020 a z 12. 3. 2020 a také předžalobní výzvu k plnění z 20. 7. 2020. Soud dále konstatoval zprávu odboru dopravy MěÚ [obec] ze dne 10. 12. 2020, ze které je zřejmé, že v období od 24. 6. 2019 do 5. 10. 2019 bylo vozidlo [registrační značka] (vozidlo [příjmení] [příjmení]) registrováno na žalovanou jako vlastníka a provozovatele. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalovaná telefonicky sdělila, že žalovanou částku uhradí, dne 18.1.2021 pak opět telefonicky žádala o odročení jednání s odůvodněním, že se dohodla s žalobcem na„ splátkovém kalendáři“. S ohledem na shora uvedené listiny soud žalobě vyhověl v částce 6 760 Kč za příspěvek za provoz nepojištěného vozidla a co do částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 4 zákona č.168/1999 Sb. (jedná se o období trvající 104 dnů a sazba stanovená v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. je 65 Kč na den). Nárok na částku 300 Kč vyplývá z § 2a vyhlášky č. 205/1999. Výrok o úrocích z prodlení pak vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2018 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení den následující po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobce z 20. 11. 2019. Soud nevyhověl žádosti žalované o odročení jednání, neboť uzavření dohody mezi účastníky takovým důvodem není, když zůstalo pouze u tvrzení žalované, a žádná listina o mimosoudním vyřešením sporu či žádost žalobce o poskytnutí lhůty k úhradě dluhu žalovanou doručeny soudu nebyly. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokátky za 2,5 úkonu právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 200 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokátky dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátce náleží DPH ve výši 21 % z částky 800 Kč, tj. 168 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 1 388 Kč.