15 C 258/2021-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 9 195,99 Kč. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] [právnická osoba] jako postupitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobce coby postupníka, a to s účinností 16. 7. 2018. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému v pozici dlužníka písemně dopisem ze dne 9. 12. 2018. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování služeb [číslo] v níž se [anonymizováno] zavázal zejména poskytnout žalovanému služby mimo služby elektronické komunikace. Předmětem služby bylo poskytnutí elektronického zařízení a služby třetích stran (DMS, parkovací SMS, apod.) Žalovaný nehradil žádné platby za na dlužné splátky. Žalovaná částka 9 195,99 Kč je tvořena plněním na jistinu dle faktury [číslo] ve výši 100 Kč, dle faktury č [číslo] ve výši 2 200 Kč, dle faktury [číslo] ve výši 3 997 Kč, dle faktury [číslo] ve výši 2 598 Kč, a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k prvnímu jednání ve věci nedostavil, a do zahájení ústního jednání se neomluvil. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému doručeno s účinky doručení ke dni 17. 9. 2021 společně s žalobou. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Žalobce prokázal skutková tvrzení uvedená v žalobě účastnickou smlouvou o poskytování služeb [číslo] výpovědí účastnické smlouvy ze dne 10. 7. 2018, fakturami [číslo] na částku 100 Kč, [číslo] na částku 3 997,99 Kč, [číslo] na částku 2 200 Kč, [číslo] na částku 2 598 Kč, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2018, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 9. 12. 2020 vč. předžalobní upomínky a poštovního podacího archu, seznamem postupovaných pohledávek stranou 64. 4. Ze všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních a pevných bezdrátových sítí, které jsou součástí předmětné smlouvy, bylo zjištěno, že účastník je oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací poskytovatele určité zboží nebo službu nabízené smluvním partnerem poskytovatele s tím, že cenu služby třetích stran je účastník povinen hradit poskytovateli. 5. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona [číslo] o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 6. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které žádost výslovně odkazuje. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalované poskytnuty služby třetích stran, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb přímo žalobci. Dále soud uložil žalované povinnost k úhradě dlužných splátek za poskytnutá zařízení v souladu s kupní smlouvou, která je součástí zákaznické smlouvy. Žalovanému bylo poskytnuto zařízení typu LZE modem HUAWEI B310- Černý za celkovou cenu 2 301 Kč a byly dohodnuty splátky po 100 Kč. Z předložených vyúčtování je patrono, že žalobce řádně nehradil vyúčtované služby třetích stran a ani sjednané splátky za poskytnuté zařízení. Žalobce dále prokázal, že řádně nabyl uvedenou pohledávku dle smlouvy o postoupení pohledávek shora uvedené v souladu s § 1879 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen OZ) a žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky v souladu s § 1882 OZ. Soud tedy žalobě v v rozsahu nároku na úhradu částky 8 895,99 Kč vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. Soud vyhověl i nároku na zaplacení úroku z prodlení, a to v souladu s § 1970 OZ a vl. nař. 351/2013 Sb. 7. Soud ovšem nevyhověl nároku na úhradu nákladů za vymáhání 300 Kč. Žalobce tento nárok v žalobě nijak neodůvodnil a neoznačil k němu konkrétní důkazy. Vzhledem k tomu, že se nedostavil k ústnímu jednání, soud mu nemohl poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. Soud dále upozorňuje, že právnímu zástupci v rámci nákladů řízení je přiznána odměna za odeslání předžalobní výzvy. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal procesně úspěšnému žalobce náhradu nákladů řízení v plné výši Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 200 dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), 3 x paušální náhrada hotových výdajů za tyto úkony po 100 Kč, nakonec byla přiznána DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Celkem činí náklady řízení částku 1 489 Kč.