15 C 282/2021-18 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 10 000 spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne 2. 7. 2006 s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Zároveň se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku ve výši 16 640 Kč, tj. 10 000 na půjčku a 6 640 Kč na souhrnný poplatek. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána tj. 1. 7. 2007. Od původního věřitele má žalobce pouze informaci, že žalovaná uhradila částku 3 647 Kč. Dne 19. 6. 2015 postoupil původní věřitel žalovanou pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Změna věřitele byla žalované oznámená přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 12 993 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 2 993 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 byla předmětná pohledávka postoupena shora uvedeným přechodným věřitelem na žalobce. Žalovaná byla o postoupení informována přípisem ze dne 11. 9. 2018. 2. Žalovaná před soudem uvedla, že neobdržela žádné vyrozumění o postoupení pohledávky. Od roku 2006 již uplynulo 15 let, nikdo se jí neozval. Myslí si, že dluh je promlčený a žalobce nemá právo se ho domáhat. Dále namítla, že po celou dobu, kdy je zaměstnána u [právnická osoba] o.p.s jí nebylo nic sráženo ze mzdy a k tomu soudu předložila mzdové listy. Navrhla zamítnutí žaloby z důvodu promlčení, protože věřitelé měli dostatek času, aby jí kontaktovali. 3. Soud posoudil nárok žalobce podle občanského zákoníku podle zákona 40/1964 Sb. (dále jen o.z.) účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce, a to v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. Podle § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 4. Podle § 100 odst. 1 o.z. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§101 -10). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 101 o.z. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 5. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 2. 7. 2006, kopií smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 mezi společnostmi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], oznámením o postoupení pohledávky, potvrzením o zaplacení kupní ceny, přílohou smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu. 6. Z předložené smlouvy o půjčce vyplývá, že dluh se stal zcela splatným ke dni 1 7. 2007, takže právo na jeho úhradu mohlo být uplatněno den následující a promlčecí lhůta počala běžet od 2. 7. 2007 a uplynula ke dni 2. 7. 2010. Žaloba ve věci byla podána 26. 5. 2021, tedy 11 let po uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomu, že žalovaná před soudem výslovně uvedla, že dluh je promlčený a žalobce nemá nárok na plnění, nelze žalobci přiznat plnění promlčeného dluhu. Z tohoto důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 7. V této věci měla žalovaná plný procesní úspěch, ovšem nevznikly jí žádné náklady řízení. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.