15 C 9/2021-181 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků ve vlastnictví státu, a to parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] a parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobkyně uvedla, že je oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků, po zemřelé [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] nebyly vydány pozemky v restituci, má žalobkyně nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům. O vydání tzv. náhradních pozemků usilovala dlouhou dobu právní předchůdkyně žalobkyně a nyní i žalobkyně sama. Žalobkyně má za to, že splnila předpoklady pro vydání tzv. náhradních pozemků, neboť na území [anonymizováno] [obec] nejsou ve veřejné nabídce žádné adekvátní pozemky, poslední nabídky byly svou povahou pro žalobkyni nepřijatelné a omezeného rozsahu. Žalobkyně dále odkázala na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 125/10 a doplnila, že má nárok domáhat se pozemků, které budou svou kvalitou, polohou i velikostí odpovídat nevydaným pozemkům. Postup žalované je liknavý a svévolný, když v součtu pozemků nabízených ve veřejné nabídce na území [anonymizováno] [obec] nemůže být uspokojen nárok ani jednoho restituenta. Dlkále namítla, že žalovaná nesprávně stanovila ceny původních pozemků, jako pozemků zemědělských. Pozemky žalované byly vykupovány pro výstavbu, která byla následně realizována. Cena odňatých pozemků byla stanovena ve znaleckém posudku znalce doc. Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], který ocenil restituční nároky na částku 38 386 960 Kč. Žalobkyni náleží ½ z této celkové částky, tj. 19 193 480 Kč. V této souvislosti žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1189/2010, 28 Cdo 3689/2015 a 28 Cdo 127/2012. Žalobkyně požádala žalovanou o zaevidování tohoto restitučního nároku a požádala o nabídku odpovídajících pozemků, což žalovaná odmítla. Žalobkyně si proto vybrala náhradní pozemky, které jsou předmětem této žaloby. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobu považuje za nedůvodnou, nároky žalobkyně neuznává. Především nebyly splněny zcela výjimečné podmínky umožňující získání náhradního pozemku mimo zákonný proces veřejných nabídek pro absence liknavosti a svévole na žalované straně a zejména z tohoto důvodu, že restituční nárok žalobkyně na převod náhradních pozemků byl již uspokojen. Část pozemků nebyla vydána, protože byly zastaveny ke dni 24. 6. 1991 a za ně se žalobkyni dostalo adekvátních náhradních pozemků. Pokud jde o délku správního řízení, nelze liknavý postup žalované do 13. 10. 2015 dovozovat, protože k tomuto datu ani nárok na převod náhradního pozemku ani nevznikl. O všech pozemcích bylo rozhodnuto v roce 2017. Je třeba i přihlédnout k tomu, že spis rodiny žalobkyně je velmi rozsáhlý. Dále poukázala na množství dohod o vydání odňatých pozemků, množství rozhodnutí o vydání pozemků a množství správních žalob. Žalovaná dále trvána ocenění nevydaných pozemků v celkové výši 1 135 417 Kč. Žalobkyni již bylo plněno na základě rozhodnutí několika soudů v celkové výši ke dni sepisu vyjádření 3 157 583,90 Kč. Tímto žalovaná považuje restituční nároky žalobkyně za plně uspokojené. Dále poukázala na absence dlouhodobé marné snahy žalobkyně, která se mnoho let neúčastnila žádných veřejných nabídek pozemků, kdy pasivitu oprávněné osoby nelze klást k tíži žalovanému, pokud nebyla způsobena jeho nekorektním postupem. <i>3. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.</i> <i>4. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě je stanoveno, že oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který podle tohoto zákona se nevydává a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.</i> <i>5. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě cena pozemku uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění vyhlášky 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí, stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku mimo odstavce 11.</i> <i>6. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Ustanovení § 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně.</i> <i>7. Podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“), podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět</i> <i>a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto</i> <i>b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1,2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3 převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo. již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování,</i> <i>c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření,</i> <i>d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu,e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků, g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4.</i> 8. Žalobkyně doložila svou aktivní legitimaci. Z níže uvedených listinných důkazů vyplývá, že oprávněnou osobou k uplatnění restitučních nároků, které jsou předmětem tohoto řízení, byla matka žalobkyně [jméno] [příjmení], narozena [datum], která zemřela dne 17. 5. 2015. Matka uplatnila svůj restituční nárok dne 18. 12. 1991 a v roce 1993 požádala o poskytnutí náhradních pozemků. Z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, dědictví nabyla v plném rozsahu pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně], narozena [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 11. 2015. Žalobkyně je tedy právní nástupkyní původní oprávněné osoby. 9. Žalobkyně předložila následující listinné důkazy ke skutkovému tvrzení, že část odňatých pozemků nebyla vydána. Dle rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 26. 5. 1999, [číslo jednací] ze dne 26.5.1999, ve znění oznámení [pozemkový úřad] [anonymizováno] [obec] o opravě písařské chyby, rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 25.6.1999 a [číslo jednací] ze dne 24.11.1999 právní předchůdkyni žalobkyně a Ing. [příjmení] nebyly vydány pozemky parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. [část obce]. Podle rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 13.10.2000 ji