34 C 213/2021-18 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 778,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je provozovatelem distribuční soustavy a v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a na základě smlouvy o distribuci plynu, kterou uzavřel s obchodníkem s plynem je povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, a pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se dle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona o neoprávněný odběr plynu a následně dle § 74 odst. 3 energetického zákona o neoprávněnou distribuci plynu. Při neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni. Obchodník s plynem ukončil s žalovanou smluvní vztah z důvodu neplnění platebních povinností. Dne 17. 12. 2019 byl podán požadavek na ukončení dodávky plynu do odběrného místa žalované z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení dodávky plynu ke dni 12. 3. 2020 Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy zanikla pro předmětné odběrné místo uplynutím 14 pracovních dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o odpojení, tj. dne 12. 3. 2020 a od následujícího dne byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni ukončení smlouvy obchodníka s plynem, tj. ke dni 12. 3. 2020, který vyplývá z ukončovací faktury [číslo] stav [číslo] m3 (stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla dle § 5 odst. 4 vyhlášky [číslo], v platném znění) a stavem měřidla ke dni 26. 7. 2020, stav [číslo] m3.. Žalobkyně vyúčtovala neoprávněný odběr plynu v množství 320,45 m3 fakturou [číslo] ze dne 22. 12. 2020 se splatností 11. 1. 2021. Žalovaný však ničeho žalobkyni neuhradil. Žalovaný byl po celou dobu uživatelem odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. 2. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [anonymizována tři slova] o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 30. 3. 1978 (dále jen„ Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud lustrací v informačním systému základních registrů zjistil, že žalovaný má od 15. 4. 2021 až dosud hlášen trvalý pobyt na adrese [ulice a číslo]. Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni zahájení civilního řízení (tj. ke dni 17. 5. 2021) měl žalovaný na území České republiky bydliště, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu. 3. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující, soud usnesením vyzval účastníky, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 30. 8. 2021 a žalobkyni dne 18. 8. 2021. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřili, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. 4. Z předložených důkazů má soud za zjištěné, že obchodník s plynem [právnická osoba] ukončil z důvodu neplnění platebních povinností se žalovaným závazkový smluvní vztah o dodávce plynu odstoupením od smlouvy. [právnická osoba] požádala o přerušení distribuce plynu do odběrného místa [adresa žalovaného], z důvodu neplacení ke dni 7. 1. 2020 a následně podala žádost o ukončení distribuce plynu ke dni 12. 3. 2020. Žalobkyně se dne 13. 2. 2020 neúspěšně pokoušela odpojit dodávku plynu a zjistit stav měřidla. Od 13. 3. 2020 byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] za neoprávněně odebraný plyn v celkové částce 3 778,45 Kč za 320,45 m3 se splatností 11. 1. 2021. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dlužné částky, ten však ničeho neuhradil. 5. Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 74 odst. 4 písm. a) neoprávněnou distribucí plynu je využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 74 odst. 7 při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Soud má za to, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že smluvní vztah obchodníka s plynem s žalovaným byl ukončen a z toho důvodu mělo dojít k odpojení odběrného místa žalovaného od distribuční soustavy ke dni 12. 3. 2020. Vzhledem k tomu, že to nebylo možné, došlo ode dne následujícího ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru. Žalovaný má povinnost podle § 74 odst. 7 energetického zákona uhradit provozovateli distribuční soustavy škodu, která se rovná ceně neoprávněně odebraného plynu, který žalobkyně vyčíslila na částku 3 778,45 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ve smyslu § 1970 obč. zák. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve výši 3 x 200 Kč), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.