34 C 236/2020-35 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 631,32 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [registrační značka], na základě které se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 8 451 Kč s pololetní splatností. Žalovaný neuhradil sjednané pojistné, a proto došlo k zániku pojištění dnem 9. 12. 2017. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je v tomto řízení dána pravomoc českých soudů a dále věcná a místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě. Podle [ustanovení pr. předpisu] ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [země] [anonymizována dvě slova] o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud zjistil, že žalovaný má na území České republiky povolen trvalý pobyt do 22. 7. 2023, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo zjistit, kde se aktuálně žalovaný zdržuje, ustanovil žalovanému opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve smyslu § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), z důvodu neznámého pobytu. Soud ve věci nařídil jednání, ze kterého se oba účastníci řádně omluvili, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti ve smyslu § 101odst. 3 o. s. ř. Soud má z předložených důkazů za zjištěné, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na vozidlo [značka automobilu] [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 8 451 Kč s tím, že pojistné bude spláceno v pololetních splátkách po 4 225 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané pojistné, a proto byl žalobkyní k zaplacení vyzván upomínkou s upozorněním na možnost zániku pojištění, nezaplatí-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a pojištění odpovědnosti zaniklo ke dni 9. 12. 2017. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neuhradil sjednané pojistné splatné, vzhledem k tomu byl vyzván ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného za uvedené pojistné období. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil a v důsledku toho pojištění odpovědnosti sjednané mezi účastníky podle shora cit. ustanovení ke dni 9. 12. 2017 zaniklo. Žalobkyni z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 odst. 2 cit. zákona na pojistné ve výši 2 999 Kč. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 2 999 Kč a to jednak v kapitalizované výši 632,32 Kč ke dni 22. 7. 2020 a dále od 23. 7. 2020 v zákonné výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.